Co nevíte o sýrech: Syrečky drží linii!

Eidam a gouda

Tyhle polotvrdé sýry mají původ v Holandsku a Češi je konzumují nejčastěji. Jsou výborné na chleba i k zapékání a vyhovují i těm, kteří nevyhledávají aromatické sýry. Zatímco eidam se dá koupit v nízkotučných variantách (s obsahem 20–30 % tuku v sušině) a je spíš jemné chuti, gouda má kolem 45 % tuku, její chuť je výraznější, oříšková a nechává se déle vyzrát – obvykle pod vrstvou vosku.

Tvarůžky

Aromatické tvarůžky neboli olomoucké syrečky se kdysi vyráběly v každé

domácnosti, kde měli vlastní krávu, a díky ní tedy i čerstvé mléko a tvaroh. Jednoduše šlo o pořádně uzrálý odtučněný tvaroh, který se vytvaroval do menších kuliček, ty se nechaly proschnout, pak se znovu promyly a poté nechaly zrát. Podobně se vyrábí i dnes. Syrečky se hodí hlavně k pivu, a díky malému obsahu tuku jsou ideální pro ženy, které drží dietu.

Okaté sýry

Oka v sýrech ementálského typu vznikají tak, že kromě syřidla se do mléka přidá ještě speciální propionová kultura, díky které pak během zrání v teplejším prostředí vznikají v sýru typické dutinky. Nejznámější z okatých sýrů je ementál, který původně pochází ze Švýcarska.

Niva a hermelín

Říká se jim sýry s ušlechtilou plísní.

Plíseň Penicillium Candidum vytváří na sýrech typický bílý kožíšek, sametový povrch a jemnou houbovou vůni. Speciální kultura, kterou se očkuje sýr niva, se jmenuje Penicillium roqueforti a je pro sýry s modrozelenou plísní typická. Vpichuje se do sýru až po vytvarování velkých sýrových bochníků, proto je v řezu někdy vidět modrozelená čára, navíc tak sýr může během zrání lépe dýchat. Niva se vyrábí pouze v České republice.

Pařené sýry

Jsou ideální pro zobání u televize, k nastrouhání do salátů i nakládání do aromatických směsí olejů a bylin. Nejznámější Jadel se na rozdíl od klasických polotvrdých a tvrdých sýrů nelisuje do bochníků. Sýřenina se v horké vodě napaří, díky čemuž je plastická, pak se sýr vytvaruje a nakládá do slaného nálevu, aby vydržel dlouho chutný a čerstvý.