14°C
Za nohy jako konve většinou může špatné prokrvování. Když krev nestačí odtékat, vzniká přetlak a krev se přesunuje do okolních měkkých tkání. Není divu, že ty pak natékají. Jenže to je jen první fáze. Pokud nezačneme poruchu žilního systému řešit, přidají se i kožní změny nebo bércové vředy.
„Pacienti si stěžují na nepříjemné tlaky, bolesti a únavu nohou. Kolem kotníků a v dolní třetině bérce mívají otoky. Trápí je pocit těžkých nohou, začnou se jim zařezávat ponožky, nevejdou se do těsnějších bot. Samozřejmě, asi každému z nás po celodenním stání nebo po dlouhé cestě letadlem nohy trochu otékají, na tom není nic divného. V tomto případě jsou ale otoky mnohem častější a vyskytují se při dříve bezproblémových aktivitách. Lékaře je třeba navštívit hned při objevení prvních příznaků – tedy na samém začátku choroby, kdy ještě nejsou na nohách patrné žádné zjevné známky žilního onemocnění,“ doporučuje Alena Pospíšilová, přednostka Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Brno-Bohunice.
Trápí častěji ženy
Chronické žilní onemocnění je vlastně civilizační nemoc, za kterou může náš životní styl. První příznaky se objevují už v mládí, ale nad šedesát let se týká každého druhého, z toho dvakrát častěji žen než mužů.
A co nepříjemnou nemoc spouští? Hlavně dlouhodobé sezení nebo stání, zdvihání těžkých břemen, zátěžové sporty, ale i obezita nebo déle užívaná hormonální antikoncepce. „Významnou roli hraje dědičnost, ale první známky chronického žilního onemocnění se objevují už v těhotenství, které kvůli hormonálním změnám mění kvalitu žilní stěny,“ vysvětluje Alena Pospíšilová.
Čím dříve, tím lépe
Nad nateklými kotníky, které do rána alespoň trochu splasknou, máme tendenci mávnout rukou. Nakonec o nic nejde, že? Jenže jak říká Alena Pospíšilová, nemoc postupuje pomalu, ale jistě a je čím dál nepříjemnější a nebezpečnější. „Chronické žilní onemocnění je dlouhodobý a trvalý proces, který se ale, bohužel, pozvolna zrychluje. Kromě různých typů křečových žil (varixů), otoků a pigmentací má i další klinické projevy – například bércový ekzém či opakovaný zánět povrchových žil, vyúsťující až v bércový vřed, který je výsledkem těžké destrukce kožní a podkožní tkáně. Čím dříve s tím, v tomto případě vlastně preventivně, začneme něco dělat, tím lépe pro budoucnost. Máme šanci významně oddálit nástup vážnějších obtíží.“
Jak a čím léčit
Lékař pohmatem a různými polohovými testy zjistí, jak na tom vaše žíly jsou. Pro přesnější diagnózu může udělat speciální ultrazvukové vyšetření a nasadí léčbu. „Pacientkám doporučuji, aby nosily kompresní punčochy tak dlouho, dokud je to pro ně teplotně únosné. Samozřejmě v létě je můžou odložit a pokračovat jen v užívání léků. Potravinové doplňky u této nemoci nedoporučuji. Ideální jsou kvalitní a účinná venofarmaka na předpis, která prošla náročnými klinickými studii a testy. Dokážou zvýšit pružnost a pevnost žilní stěny. Ve své praxi s nimi mám opravdu dobrou zkušenost,“ uzavírá lékařka.
První pomoc při otocích
1. Poraďte se s lékařem, jestli nepotřebujete léky pro zlepšení odtoku žilní krve.
2. Začněte používat kompresní punčochy. Měly by se nosit minimálně při cestování.
3. Volte volné vzdušné oblečení, nejlépe z přírodních materiálů, které nikde nebude škrtit.
4. Zahoďte těsné boty, které sice skvěle vypadají, ale neuvěřitelně vás tlačí.
5. Přestaňte kouřit a shoďte pár kilo.
6. Na pohyb není nikdy pozdě a přiměřený sport tělu pomůže.
7. Nohy sprchujte každé ráno a večer střídavě teplou a studenou vodou.
8. Máte-li k otokům sklony pravidelně, cvičte. Ohýbejte a narovnávejte nohy v kolenou, kružte kotníky, pokrčujte prsty.
9. Dodržujte pitný režim – 1,5 až 2 litry tekutin pomůžou snížit hustotu krve a tím i sklon k jejímu srážení. Vyhněte se tvrdému alkoholu a kávě!
