Jordánský návrh obsahuje podle agentury AP některé ústupky, především odložení odchodu izraelských vojsk z okupovaných území. Původní palestinsko-jordánský návrh obsahoval jako mezní hranici listopad 2016. Jordánsko navíc při doručení návrhu rezoluce tlumočilo palestinský příslib, že o obsahu lze dál jednat.

K přijetí rezoluce je zapotřebí devíti hlasů, ale Spojené státy, nejbližší spojenec Izraele, mají v Radě bezpečnosti právo veta. Rezoluce západoevropských států podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse navrhuje Izraelcům a Palestincům uzavřít mír do dvou let.

Izrael se staví proti podobným rezolucím a naléhá na Washington, aby je zablokoval. Tel Aviv uznává existenci dvou států jako základ budoucího řešení, hranice z doby před válečným konfliktem v roce 1967 ale jako základ budoucích jednání z obavy o vlastní bezpečnost neuznává.

Palestinci usilují o to, aby se součástí jejich budoucího státu stal okupovaný Západní břeh Jordánu a pásmo Gazy s východním Jeruzalémem jako hlavním městem.

"Tento krok dohodu neuspíší, protože bez souhlasu Izraele se nic nezmění," reagoval izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman. Spíše podle něj může dojít ještě k dalšímu vyhrocení konfliktu mezi židovským státem a Palestinci. "Bylo by lepší, kdyby se Rada bezpečnosti zabývala věcmi, které jsou opravdu důležité pro obyvatele celého světa, jako jsou například vražedné útoky v Austrálii či Pákistánu z tohoto týdne, nebo diskutovala o situaci v Sýrii a Libyi a neplýtvala časem při řešení palestinských nápadů," dodal Lieberman.