"Evropská perspektiva pro země západního Balkánu je jedinou smysluplnou perspektivou. Uděláme všechno pro to, aby tyto země vstoupily do Evropské unie co nejdříve po splnění všech potřebných kritérií," řekl Lajčák.

Překážkou v integračních snahách zmiňovaným států nejsou podle Lajčáka ani výroky nového šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, že v příštích pěti letech k rozšíření EU nedojde. "Ani při nejlepší snaze není reálné, aby v průběhu nejbližších pěti let kterákoliv země regionu splnila všechna kritéria a úspěšně absolvovala i proces ratifikace v členských zemích," dodal.

Ministr zahraničí Bosny a Hercegoviny Zlatko Lagumdžija před novináři uznal, že jeho země potřebuje delší dobu, aby mohla uvažovat o členství v EU. "Máme mnoha práce, které musíme udělat ohledně reforem. Potřebujeme více než pět let, abychom splnili kritéria," řekl Lagumdžija.

Podle náměstka českého ministra zahraničí Petra Druláka státy V4 vnímají západní Balkán jako blízký region, jehož stabilita či případná nestabilita se projeví i v středoevropském regionu. "Vzhledem k velikosti to jsou země, které Evropa muže integrovat. Ta otázka není zda, ale kdy," řekl ČTK Drulák, jenž na dnešní schůzce zastoupil šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka.

Země V4 podle Druláka patří mezi státy, které upozorňují na to, že rozšiřování EU není hrozbou ale výhodou. "EU má řadu problémů, ale žádný z nich nelze spojit s rozšiřováním," dodal.

Podle šéfa slovenské diplomacie Lajčáka jsou země V4 připraveny podělit se s vlastními zkušenostmi z přístupového procesu do EU, jejímiž členy se ČR, Slovensko, Maďarsko a Polsko staly v květnu roku 2004. Lajčák připomněl, že Slovensko vinou deficitu demokracie bylo v 90. letech vyřazeno z první skupiny zemí usilujících o vstup do EU. "Víme, co je to být fackovací panák a startovat zezadu. To všechno ovšem lze zvýšeným úsilím doběhnout a všechny nedostatky odstranit," řekl Lajčák.

Schůzky ve slovenské metropoli se zúčastnil také šéf kosovské diplomacie Enver Hoxhaj, ačkoliv Bratislava neuznává nezávislost této bývalé srbské province. "Oficiální pozice Slovenské republiky není překážkou v podpoře evropského směřování Kosova," tvrdil Lajčák.

Výsledkem dvoudenního jednání ministrů zahraničí nebo jejich zástupců v Bratislavě je také dohoda o založení Fondu pro západní Balkán se sídlem v Tiraně. Fond vzniká po vzoru Mezinárodního visegrádského fondu, jehož cílem je posilovat vzájemné vztahy mezi zeměmi V4 například v oblasti kultury, vědy, vzdělávání a přeshraniční spolupráce. Země V4 podpoří vznik nového fondu částkou přesahující 80.000 eur (2,2 milionu korun).

Kromě zástupců zemí V4 se schůzky zúčastnili i představitelé Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Makedonie, Srbska a Kosova a také nastupující vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová a rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz.