„V některých zemích teď dokonce jednáme i s více zájemci,“ prozradil producent Vojtěch Frič. „Seriózní zájem o film ukazují i nabídky takzvaných minimálních garancí. Ty jsou někdy opravdu minimální, jindy se pohybují ve statisícových korunových částkách,“ vysvětlil producent. „V principu nám jde ale především o to, aby film mohlo vidět co nejvíce diváků v co nejvíce zemích,“ dodal.

Film se také promítal na prestižním filmovém festivalu Berlinale, kde byl diváky, kritiky i distributory přijat velmi kladně. Otevřely se mu dveře do celého světa. „Uvedení Já, Olga Hepnarová zahajovacího filmu sekce prestižního Berlína je ohromná pocta. Sekce Panorama slavila v letošním roce výročí a pozornost na ni zaměřená byla větší než obvykle,“ připomíná vedoucí Českého filmového centra Markéta Šantrochová. „Mé aktuální zkušenosti z Berlína potvrzují, že reakce ze strany festivalů, tisku a i distributorů jsou pozitivní a filmu se otevírá zajímavá mezinárodní pouť,“ potvrzuje nebývalý zájem světa o český film Šantrochová.

Film Já, Olga Hepnarová se bude promítat na 14 filmových festivalech po celém světě. To pro tvůrce znamená slávu, avšak vykoupenou těžkou neustávající prací. „Všichni doma nám gratulovali, že si jedeme užít světovou, ale my věděli, že jedeme na festival především pracovat,“ zavzpomínal jeden z režisérů Tomáš Weinreb. Společně s Petrem Kazdou museli absolvovat nespočet rozhovorů pro média a debat s diváky.

Video
délka: 02:18
1080p 720p 480p 360p 240p

Já, Olga Hepnarová Bontonfilm

Podle autorů snímek v celém světě vnímají jako příběh, který je nadčasový a může se stát v každé době. „Chtěli jsme vyprávět univerzální příběh se silným vztahem k současnosti a nepřestává nás překvapovat, že ho tak diváci opravdu vnímají,“ uvedl s úsměvem režisér Petr Kazda.

Video
délka: 00:34
1080p 720p 480p 360p 240p

Ukázka z filmu Já, Olga Hepnarová Bontonfilm

Film Já, Olga Hepnarová je příběhem dívky, která ve svých dvaadvaceti letech nákladním vozem úmyslně najela v centru Prahy do lidí na tramvajové zastávce a osm jich usmrtila. Ke svému činu se hrdě hlásila, odmítla ho litovat, považovala ho za svou pomstu vůči společnosti a požadovala pro sebe trest smrti. V roce 1975 byla oběšena, stala se tak poslední popravenou ženou u nás.

Fotogalerie
22 fotografií