Před kamerami televize Nova se Karel Voříšek (43) poprvé objevil 1. října 1998. Letos tedy oslaví deset let na obrazovce. Ze všech moderátorských dvojic Televizních novin vystřídal právě Voříšek zatím nejvíc partnerek: začínal s Nicol Lenertovou, pokračoval s Janou Adámkovou a nyní usedá vedle Markéty Fialové. S tou už se moderátor snad konečně usadil, protože s ní tvoří pevný tým, který překonal i zlou nemoc. Právě Markétě Karel poděkoval za svou letošní cenu TýTý. Co jste prožíval během těch deseti let, kdy si pro zrcátka TýTý chodili vaši kolegové a vy jste byl pořád třetí nebo druhý? "Myslím, že ani druhé, třetí, čtvrté místo není špatné. A navíc, z druhého místa je to už jenom krok na první, anebo na třetí místo, jak se to vezme. Ale to už je v rukou osudu, štěstí, a hlavně diváků." Známe vás z obrazovky, ale moderujete i různé akce, kde si vás mohou lidé prohlédnout naživo. Pomohlo vám to získat větší oblibu? "Co vám dá větší známost než síla televizní obrazovky! Když pak někam přijedete, tak si vás už jenom diváci osahají očima. Slyšíte: "Jé, v tý televizi vypadáte tlustší, vyšší, vážnější... Ale je pravda, že přímý kontakt s divákem je k nezaplacení. Kdo ví, možná budou zpravodajské relace, kde bude přímo ve studiu živé publikum reagovat na právě přečtenou zprávu." To má i druhou stránku. Jste rád, že vás lidé na chodníku, nebo v restauraci poznávají? "Odjakživa tvrdím, že jistá známost k podobné profesi patří. A jestli někdo říká, že ho to obtěžuje, tak ať dělá něco jiného." Může jít moderátor Televizních novin do baru a tam se třeba opít, či se musí pořád hlídat? "Proč by nemohl? Jestli má chuť, může se opít, usnout v metru nebo na ulici, a pak už jen čekat, jak budete rychlí a pohotoví a kdy budete mít na titulu patřičnou fotku s patřičným komentářem." A stalo se vám to? "Dělám vše pro to, aby se to nestalo." Jste ješitný? Jak se to projevuje? "Přiměřeně svému zoologickému zařazení." Setkal jste už se s projevy otevřené nepřízně? "Nesetkal. I bezdomovec, co chtěl minule na mně padesátikorunu a já neměl drobný, řekl, že mi počká do příště..." Máte už připravené nějaké to místečko tiskového mluvčího jako velká část vašich bývalých kolegů? "Moc neplánuju. Nikdy jsem si nic nepřipravoval dopředu. Dělám práci, která mě baví. A co bude jednou, nechávám to osudu. Nebo bych měl začít hledat?"