14°C
Hra Sudí je vlastně show jednoho herce, tedy jako sám chudák rozhodčí na hřišti?
„Ano, je to jen pro jednoho, protože sudí je na hřišti také sám, celé to vlastně řídí, a na rozdíl od hráčů nemá na stadionu žádného fanouška, který by ho podpořil. Tak jsem na jevišti také sám.“
Nevděčná role, teď myslím ta na fotbalovém hřišti.
„To určitě, stačí, když něco pískne jinak, než se líbí domácím divákům, a už je zle. Už mu spílají do černých sviní a podobně.“
Mně se představení velice líbilo, viděl jsem v hledišti ale i mnoho žen.
„Je to sice o fotbale, ale mnoho to vypovídá i o mužích, jak na hřišti, tak v hledišti, to je asi pro ženy zajímavé. A je mezi nimi samozřejmě také dost zanícených fotbalových fanynek.“
A ty obdivují nádherné góly či technické finesy hráčů, co ale sudí, mohou se také proslavit?
„Sudí se vlastně stane slavným jen v případě, když udělá během zápasu nějaký velký kiks. Protože jinak je nejlepší rozhodčí přece ten, co takzvaně není při zápase vůbec vidět.“
Na projekcích během představení může divák sledovat neuvěřitelné simulace fotbalistů, kteří si snaží vymodlit faul, případně i penaltu, to musí být obtížné dát třeba červenou Ronaldovi!?
„Rozhodčí sice vstupuje na hřiště s vědomím, že tam mohou hrát hvězdy, ale nesmí to brát vůbec v potaz, samozřejmě. Ale dát červenou Ronaldovi, to musí být pocit!“ (směje se)
Každý rozhodčí má asi svůj styl…
„Samozřejmě, někdo je klidnější, někdo píská velmi hlasitě, dělá trochu teatrální gesta. Podstatné je, aby vždycky stanovil jasné mantinely, podle kterých se pak hraje, a svůj styl si držel každý zápas, neměnil ho třeba podle soupeřů, či vývoje zápasů. Sudí má mít sice hru v ruce, ale neměl by ji brzdit, drobit, být pánem hry za každou cenu.“
V Sudím sedíte v hotelovém pokoji u stolu, na němž jsou malé pozornosti od domácího oddílu, myslíte si, že to tak funguje?
„Myslím si, že ano. A je to samozřejmě velká psychologie, i díky malým pozornostem od hostitelů se může cítit sudí zavázaný. To ale nesmí dopustit, i když je to tlak s prominutím jako prase.“
To jsou malé pozornosti, ale co ty velké? Nebo rozdělování státních dotací na pokoji, jak to prý dělal s náměstkyní ministryně šéf fotbalového svazu Pelta…
„Náš fotbal se ještě nevyrovnal s tou poslední úplatkářskou aférou, viz »Ivánku, kamaráde «, a to fotbal strašně poškozuje. A ten vámi zmiňovaný skandál, to už jsou zase poměry čtvrté cenové skupiny.“
Byl jste někdy na hřišti v roli sudího?
„To ne, takovou zodpovědnost bych na sobě mít nechtěl. Na hřišti jsem zatím byl pouze jako hráč.“
A upřímně, míváte snahu ošálit někdy rozhodčího a nasimulovat třeba penaltu?
„Vůbec, jsem sice profesí herec, ale tohle neumím na hřišti zahrát. A styděl bych se něco takového zkoušet. Je fakt, že v minulém zápase Real Top Praha na mě jedna penalta byla písknutá. Ale férově, měl jsem z toho zákroku pak na noze pořádného koňara.“
S fotbalem jste začínal ve Slovanu Liberec…
„Ano, tam jsem byl od přípravky, ale vzhledem k tomu, že jsem měl spoustu dalších zájmů, na fotbal jsem neměl tolik času. Pak jsem ještě hrál chvilku za Vratislavice, v Praze za béčko Strašnic, za Jindřichovice. A teď hraju za Real Top Praha.“
To je charitativní tým?
„S našimi soupeři bojujeme při zápasech naplno, a mám toho kolikrát plné nohy. Je to takové spojení fotbalu a show. Vyberou se nějaké peníze a ty jdou adresně na pomoc rodičů onkologických pacientů.“
Herec Hampl: Jsem rád, že pan Trpišovský nakonec ukázal loajalitu iSport TV
