Jste zarytý sparťan, neuvažoval jste nad kariérou fotbalisty?

„Hraju od svých pěti let. Nějakou dobu jsem měl dokonce v plánu rozjet fotbalovou kariéru, ale ve čtrnácti přišla Ulice a všechno se zlomilo. Dohromady se to skloubit nedalo, takže fotbal šel stranou. Profík bych ale stejně asi nebyl.“

Nakonec se vám propojení přeci jen podařilo, a to v internetovém seriálu Vyšehrad. Proč zrovna fotbalové téma?

„Mezi fotbalisty se pohybuji stále, hraju za »Real TOP Praha«, kde jsou bývalí profesionálové a lidé z branže. Fotbal obecně táhne. V seriálu vycházíme z reálných kauz, které se staly a jsou mezi lidmi známé.“

Seriál měl být o fotbalovém klubu Bohemians Praha, proč tomu tak nakonec není?

„To je na delší povídání, původně to tak mělo být, ale s vedením Bohemians jsme se nakonec nedohodli. Vyšehrad je ale super, navíc je dobré, že se jedná o jednoslovný název.“

V seriálu se objevují známé tváře jako Jakub Prachař, Ondřej Pavelka a další. Museli jste je přemluvat?

„Vůbec ne, právě naopak. Všichni do toho šli s nadšením, o přemlouvání nemůže být řeč.“

Vyšehrad byl od začátku projekt pro OBBOD?

„Už dříve jsme měli nějaký koncept, který se ale neuchytil. Pak přišla nabídka od OBBOD, kde hledali něco, čím by propagovali svůj start. Dali nám požadavky, a tak vznikl Vyšehrad.“

V seriálu máte hodně vulgární slovník, je to jeden z důvodů, proč jste vsadili na internetovou televizi?

„Já za sebe, jako za Štáfka, si myslím, že takhle vulgární nejsem. Jsem o tom přesvědčený, nemyslím si to. (smích) Ale ve fotbalovém prostředí to takto funguje. My jsme rozhodně nechtěli být korektní, což je výhoda média na internetu, že můžeme vypustit, co chceme. Kdo má zájem, podívá se, kdo ne, nemusí. Což je rozdíl oproti televizi, kde by určitě k jistým korekcím muselo docházet, a to jsme nechtěli.“

Přesto, že fotbal milujete, v seriálu představujete fotbalisty jako »slečinky«…

„Z fotbalu se vytratila jakási tvrdost, což mě dost mrzí. Veškeré simulování, které je v dnešní době oblíbené, tomu moc nepřidává. Malí kluci se na tréninku učí simulovat jako Lafata. Docela chápu, že v některých očích je fotbal nudná hra.“

Kde se stala chyba?

„Nevím, u starší generace to tak nebylo. Možná jsou na vině velké peníze, které ve fotbale kolují. Dříve sice byly taky, ale rozhodně menší. Každopádně všechno je zakořeněno už v žácích, kteří jsou k tomu učeni odmala.“

Nebojíte se, že Julius Lavický, hlavní role seriálu, bude působit právě jako špatný vzor?

„Právě, že ve finále chci, aby seriál nejen pobavil, ale i pomohl. V momentě, kdy rodiče vědí, že se jejich děti dívají, měli by jim vysvětlit, že Vyšehrad mají brát jako zrcadlo, jak nesmí dopadnout. Pak se nebude dít, co se děje.“

Děti však berou Lavického jako borce, dokonce mají i stejné účesy…

„Jsou jako Lavický zamlada. Lidé bohužel často sebevědomým dementům fandí. Julius Lavický chce být fotbalistou, chce všechny výhody, které fotbalisti mají, ale nic k jejich získání nedělat. Jak říkám, je génius, a dylina zároveň.“

Postava Lavického je stvořená podle někoho konkrétního?

„Jedná se o fiktivní postavu, zasazenou mezi reálné hráče a prostředí. Pochopitelně čerpáme inspiraci z charakterů skutečných fotbalistů. Objeví se v náznacích třeba Terry a jeho aféra »píglování» manželek jiných hráčů. Z českých, oblíbenec nás sparťanů, David Limberský a jiní.“

Vzhled je tedy také směska?

„Přesně tak. Tetování má většina kluků fotbalistů, je jejich automatickým módním doplňkem. Od začátku jsme věděli, že Lavický musí mít kérky, náušnice a pochopitelně kvůli odlišení ode mě jako Štáfka i vlasy.“

Někde jste prozradil, že se změnou účesu se zároveň měnil i váš charakter. Choval jste se snad jako Lavi i v těle Štáfka?

„Tak popravdě, trochu se mění. Je to tím vžíváním se do postavy Lavického a zkoušením, co si člověk může a nemůže dovolit. Ale neplatí, že bych se obarvil a pak byl někdo úplně jiný, jsou tam jen jisté náznaky.“

Proč Julius Lavický?

„Chtěli jsme vznešené jméno, proto Julius, a tuctové příjmení, které muselo být tvárné. Téměř všichni fotbalisté mají přezdívku a Lavický jde pojmout jako Lavi, Lavina, Lavice...“

Za seriálem stojíte vy, jakožto režisér Vyšehradu a člen produkce Funny Bunny Films, kterou máte společně s Jiřím Mádlem?

„S Jirkou spolupracujeme už několik let, začalo to filmem »Probudím se včera«. U Vyšehradu ale patří velké uznání více lidem. Třeba Martinu Koppovi, kterého jsem si přizval k režii, nebo Tomáši Vávrovi, stvořiteli pilotního dílu, na jehož základě jsme přizvali ještě scénáristu Petra Kolečka.“

Proč zrovna Petra Kolečka, chtěli jste směřovat k Okresnímu přeboru?

„S Petrem se známe už déle, jsme kamarádi a známe jeho kvality. Pustili jsme mu pilotní díl, ze kterého byl nadšený, a s radostí se s námi zapojil do procesu. Je o něm známo, že fotbal miluje. Tady se spolupráce přímo nabízela.“ 

Fotogalerie
41 fotografií