18°C
Bosákovou si estébáci vyhlédli záměrně již v roce v roce 1956. Bylo jí 24 let a už měla dobré kontakty na špičkové sportovce. Zlomili ji sexem – pohledná Bosáková byla sice vdaná, neodmítala ale zájem dalších mužů…
„Agenturní cestou byly na kandidátku získány závadové poznatky, které byly potvrzeny její protokolární výpovědí. Vzhledem k tomu, že má zájem, aby tyto poznatky nebyly zveřejněny, o což sama při výslechu požádala, jest zde záruka, že spolupráci nevyzradí…“ píše se v návrhu na přijetí agenta.
O kus dál již vyjmenovávají její milence. Kromě neznámých mužů na různých zájezdech se jednalo i o zvučná jména: „…udržovala milostné styky s trenérem gymnastiky Ogonem, Ing. Havelkou a čsl. reprezentantem ledního hokeje Vl. Zábrodským.“ Fízlové ovšem svoji oběť hodnotili s despektem: „Jedná se o ženu neprůměrně sexuelně založenou, nemorální, která styky s muži hodnotí podle toho, kolik od nich dostane darů…“
Blesk objevil v archivech StB svazek Gymnastka. Jeho obsah svědčí o tom, že na svou někdejší svěřenkyni a o deset let mladší kamarádku Věru Čáslavskou začala Bosáková donášet v roce 1971. Čáslavská, tehdy již sedminásobná olympijská vítězka, byla jako tvář vzdoru proti normalizačním procesům po sovětské okupaci odstavena z veřejného života.
Komunisté se báli jejích reakcí a nasadili na ni její blízkou přítelkyni, agentku Bosákovou. Čáslavská s manželem, stříbrným medailistou z běhu na 1500 metrů z Tokia Josefem Odložilem (†54), jí absolutně důvěřovali, přijímali ji u sebe doma a otevřeně před ní mluvili o svém životě a plánech. To je pravděpodobně připravilo o alespoň částečnou možnost důstojného života.
Než s Evou Bosákovou StB sama v roce 1973 ukončila spolupráci, získala od ní celkem 85 zpráv „dobré kvality na různé kulturní pracovníky a sportovce hlavně při cestách do zahraničí“. Pozoruhodné je, že to Bosáková dělala vlastně zadarmo, odmyslíme-li si ovšem v té době supervýhodu – volné cestování na Západ. Za 17 let zrazování svých nejbližších, jak konstatoval její řídící důstojník, si vysloužila pouze jidášské „dary v hodnotě 1700 Kčs“.
Co na Věru práskala:
Duben 1971 „Při běžném rozhovoru Čáslavská znovu začala hovořit o svém problému a sdělila pramenu (Bosákové), že je úplně vynervovaná, že nic nedělá a nemá žádnou perspektivu začít nějakou kloudnou práci.“
Duben 1971 „V průběhu celého rozhovoru hrubě napadali stranické a vládní činitele, hrubými a sprostými nadávkami a urážkami.“
Květen 1971 Bosákové ukázala dopis šéfovi KSČ, Gustávu Husákovi. Psala v něm, že „nedokáže pochopit, proč ji po podepsání petice 2000 slov udělil prezident Ludvík Svoboda Řád práce, a teď je za totéž perzekvována. Prý se k ní někteří funkcionáři KSČ chovají jako k náčelníci Zulukafrů…“
Květen 1971 Čáslavská se zdá všemu dění apatická. Pří zmínce pramene (Bosáková), že pojede příští týden do Manheimu, na to moc Čáslavská nereagovala, vypadalo to, že to pramenu závidí…
Září 1971 „Čáslavská si stěžovala, že na tom nejsou finančně moc dobře…, manžel vydělává 2300,- Kčs a byt je stojí 1000,- Kčs…“
Březen 1972 Hrozila, že když jí doma nevydají její knihu Cesta k Olympu, tak obsah svých jednání s komunistickými funkcionáři „pošle se svým komentářem na Západ, aby celý svět věděl, jak je s ní a její rodinou zacházeno“.
Březen 1972 Čáslavská sdělila pramenu (Bosáková), že ví, že byla přes ČSTV oficiálně pozvána na olympijské hry do Mnichova. Oficiálně jí prý ale nikdo nic neřekl a dozvěděla se to ze západního tisku…
