Byl jste přes dvacet let ředitelem Divadla pod Palmovkou, proto řadu lidí překvapilo, když jste nastoupil do GoJi jako umělecký ředitel Fantoma Opery…

„Překvapení to možná pro všechny je, ale největší to bylo pro mě. Když mě pan doktor Janeček pozval na schůzku, tak jsem tu návštěvu musel třikrát opakovat, abych pochopil, že si nedělá legraci. S trochou jízlivosti musím říci, že to byla jediná velká seriózní nabídka z Prahy. Mně už se do funkce ředitele moc nechtělo, chtěl jsem zůstat u režírování, ale nabídky se nijak nehrnuly. A mám-li být upřímný, tak jsem tuto nabídku přijal i tak trochu ze zvědavosti. Do té doby jsem se této oblasti showbyznysu vyhýbal…“

Jak to myslíte?

„Dělal jsem sice hudební představení, ale v divadlech jiného druhu, městem či státem dotovaných. Soukromý sektor byl pro mne tabu. Ale jak jsem předeslal, lákala mě především spolupráce s panem doktorem Janečkem, protože každého předchází nějaká pověst a ta jeho je význačná. Říkám o něm, že je roztomilý tyran. (smích) A pak projekt Fantoma Opery. I když je inscenace hotová, každé představení přináší nové podněty, které zpracovávám, takže se považuji za jakéhosi udržovatele umělecké myšlenky režiséra inscenace Petra Novotného. A protože jsem byl skoro 25 let principálem, který byl zvyklý řídit inscenace zepředu i zezadu, tak to samé dělám zde. I když jen na jediné inscenaci.“

Proč jste vlastně z Divadla pod Palmovkou musel odejít?

„Myslím, že to byla politická objednávka, volalo se po změně.“

Od někoho konkrétního?

„To víte, že tuším, od koho to mohlo být. Když někomu z radnice řeknete, že je opilec... Ale to už je teď jedno. Jsou miliony verzí, proč tomu tak bylo. A já už je nechci vyslovovat. Oficiální zdůvodnění bylo: Děláte to dobře, ale jste starý.“

Chtěl jste dát někomu facku?

„Spíš nakopnout.“ (smích)

Je ta pověst velkého milovníka zasloužená?

„To, že jsem strašný svůdník, se o mně říká právě jen v divadle, kde s ženami-herečkami nějak mluvím, pracuji, provokuji je, hádám se s nimi, ale v rámci pracovního procesu, který je naprosto odlišný od toho civilního života. Ano, jsem rád se ženami, to vám může potvrdit i má žena, ale pouze v divadle! A někdo neznalý z toho usoudil, že musím být takový i v soukromí. Proutník showbyznysu! Víte, málokdo mě doopravdy zná. Já třeba vůbec nikam nechodím, jsem pořád doma. Veřejnosti se až na výjimky vyhýbám. Nepiju, nekouřím, vařím, rád spím venku pod noční oblohou, jezdím všude vlakem... Je spousta věcí, které se o mně neví... že dobře dělám divadlo nebo že jsem běhal stovku pod jedenáct vteřin. Ale s těmi ženami... Nebyl jsem svatý. Byly doby, kdy jsem tu pověst rád podpořil. Ale viděl mě někdo v posledních letech někde s nějakou jinou ženou? Vyfotil mě někdo někde, jak se válím opilý na večírku? Řekla nějaká dáma něco konkrétního? Ne.“

Nabouralo to někdy váš vztah s Terezou?

„Ne.“

Nedávno v rozhovoru Blesku Tereza prozradila, že přemýšlela o rozvodu…

„Soužití může nabourat řada věcí, které nemají ráz nevěry, ale mohou vztahy tak zacuchat, že je rozvod málem na spadnutí. Ale co je komu do toho. Mohu jen říci, že Terezu jako manželku i bytost mám po těch událostech ještě víc rád.“

Fotogalerie
9 fotografií