Všechno kvůli StarDance. Iva Frühlingová (27). Před čtyřmi roky se zpěvačka rozvedla s Richardem Krajčem (31). Rozchod nesla těžce. Po nocích jezdila ve svém voze Prahou a věřila, že problémy s ránem zmizí. Nezmizely. Bolest jí ale změnila život...

Jak vnímáte dobu, kdy jste se snažila bolest z rozchodu s vaším bývalým manželem Richardem Krajčem vyjezdit po noční Praze?
"Dobře, alespoň jsem se naučila řídit. Měla jsem totiž čerstvý řidičák a teď už se nebojím řídit. Ale bylo to těžké období... Vybavuji si příběh s paní policistkou, která mi jednou chtěla dát pokutu a když mě oslovila, rozbrečela jsem se. Celá vyděšená mi řekla: Ježíši, vždyť jsou to jen dvě stovky?! Já se zmohla na jediné: To není kvůli tomu! Takže na to období mám i vtipné vzpomínky, ale pravda je, že mě ta doba změnila."

V čem?
"Ve všem. Jsem úplně jiný člověk – mnohem silnější, nic mě hned tak nezlomí. A také flegmatičtější. Alespoň mi jen tak něco neublíží."

Od rozvodu s Richardem uplynuly čtyři roky. Jak spolu vycházíte?
"Vlastně nijak. Nevídáme se, ani nepotkáváme... To je ale nejspíš normální. Nedávno jsem si povídala se Simonou Krainovou, jak se nás lidi neustále vyptávají, proč se nebavíme s bývalými manželi?! Sakra, a proč bych se s ním měla bavit? povídá mi Simona. U mě je to stejné, ale s ostatními bývalými partnery mám přátelské vztahy. A jak jste správně řekla, od rozvodu uplynuly už čtyři roky a proto bych byla ráda, kdyby se tato kauza už přestala řešit."

Jste zamilovaná?
(směje se) "Mám někoho vedle sebe, ale o soukromí nechci mluvit."

O dětech ale mluvíte docela často...
"Tak já děti chci, ale myslím si, že mám tak ještě ty dva roky čas."

A váš současný partner je stejného názoru?
"Jo, tak my si o nich povídáme, ale to nic neznamená. S každým partnerem jsem si povídala o dětech. Vždycky, když se holka do někoho zblbne, přemýšlí nad tím, co bude dál... Chlapi to tak nemají. Oni to mají v životě mnohem snazší."

Napadlo vás, jaké by to bylo být mužem?
"Hodněkrát. Hrozně bych si to přála. Měla jsem se narodit jako kluk, stejně si to všichni mysleli. A když dědeček zjistil, že nejsem kluk, tak mámu nepřijel vyzvednout ani do porodnice, jak byl naštvanej."

Místo Ivy měl být Ivan...
"No já nevím, jak bych se jmenoval! (směje se) Ale užila bych si to, jako chlap. Kolikrát se dnes už nemusí starat o rodinu, nemusí ji živit, v podstatě nemá žádné povinnosti. Proto si vážím mužů, kteří jsou zodpovědní, a cením si i galantnosti, která se už také vytratila."

Srovnáváte bývalé partnery?
"Hodně jsem to dělala po rozvodu, což je asi normální. Teď už to neřeším."

Před chvilkou vám skončil dvouhodinový trénink na StarDance. Vypadáte hodně vyčerpaně. Jak se vaše tělo s takovým tanečním drilem vyrovnává?
"Je v šoku! A to nás zítra čekají dokonce tři hodiny! Přiznávám, je to náročné..."

Kolik už jste shodila?
"Nic. Ani kilo, protože se pořád cpu, ale doufala jsem, že si zpevním svaly. Nic na sobě nepozoruji. Zato mám pořádnou modřinu ze zvedaček, puchýře na nohách, protože mám o číslo menší taneční boty, aby mi v nich neklouzala noha, a moje fyzička je dost špatná... Taky jsem kuřák!"

Máte od tanečníka povolené kuřácké pauzy?
"Michal je naštěstí taky kuřák, takže si ty dvě pětiminutovky vždycky dáme."

Kdysi jste kouřívala i dvě krabičky za den. To musí být pro tak silného kuřáka náročné...
"Dvě už nevykouřím, maximálně jednu. Ani alkohol si nedám. Já nepila, ani nepamatuju. Každý večer jsem si doma dávala nějakou tu skleničku vína nebo šampáňa k telce, teď nemůžu. Musím být fit, abych zvládla tréninky. Takže se těším, že v tom čtvrtém pátém kole vypadneme a dám si víno."

Vy snad nechcete vyhrát?
"Vůbec! A můj taneční partner Michal je z toho nešťastný. Kdyby dostal za partnerku Zuzanu Norisovou, kterou tancování baví, byl by na tom lépe."

Povzbuzuje vás?
"Pořád, už ho podezřívám, že za to dostal od produkce zaplaceno!" (směje se)

Proč jste do StarDance šla? Upozornit na sebe?
"V první chvíli mě to nenapadlo, ale je fakt, že teď to pociťuji. Prvotní impulz byl osobní výzva. Nikdy jsem netancovala, ani mě to nelákalo, tak jsem byla zvědavá, jestli takový fyzický nápor zvládnu!"

S čím se trápíte nejvíce?
"S ležérním držením těla. Neustále vystrkuji břicho, nenesu se jako dáma, což je problém, takže nejvíce asi trénujeme postoj."

Špatné držení těla bych nečekala od někoho, kdo se živil modelingem...
"Já hodně fotila. Modeling jsem dělala jen na počátku a velmi okrajově, nikdy mě neoslovil. Stejně jako tanec. Pro mě je to nakouknutí do jiného světa, ale vím, že nikdy tancovat nebudu. I když mi Michal říká: Až to skončí, zavoláš, vsaď se!"

A vsadila jste se?
"O flašku šampáňa! (směje se) Prohraje!"

Na co se v nejbližší době těšíte?
"Mám nachystanou jednu úžasnou věc – vánoční akustický koncert v pražském a brněnském planetáriu. Nádherný prostor, některé písničky se budou hrát úplně ve tmě, takže lidi budou moci koukat na hvězdy. Nachystala jsem si k tomu ještě povídání o vesmíru a vlivu jednotlivých planet na člověka, astrologie mě totiž baví, takže jsem ráda, že se můžu s někým o své zkušenosti podělit. Do toho chystám turné na příští rok a stále mám spousty práce na svém úžasném 150 m2 velkém bytečku v Uhříněvsi, kam jsem se před rokem přestěhovala. Ještě ho zařizuji a těším se, až budu mít na své obrovské terase vířivku!"

Přímo na terase?
"No jasně, to je můj sen! Začne sněžit a já budu sedět v horké vodě... Dostanu ji tam jedině jeřábem, ale už mám statický posudek. Jakmile bude víc klidu, hned se do toho pustím."

Bydlíte sama? Vždycky jste říkala, že vás samota děsí...
"Teď mě baví. Když přijdu domů, docela si ji užívám – vypnu hlavu, zavřu dveře od stresu a čučím na telku s kočkou. Už dva roky žiju se stříbrnou číčou Charizma. Je to hubená ruská kočka s velkýma očima a odstálýma ušima, jako mám já."

Kde skončil váš křeček Adélka?
"Když jsem si kočičku přinesla domů, celý den koukala na křečka. Vypadalo to, že ho každou chvíli přepadne, tak jsem ho musela dát pryč. Do rodinky k dětem, které z něho měly radost. Ale plechového Bobeše mám pořád, i když už pokukuji po novém." (směje se)

Bobeš skončí na vrakovišti a vy se budete vozit v lepším autě...
"Prodám ho. Musím! Když se s Bobešem někde na dálnici nabořím, budu zmuchlaná jako krabička od sirek. Přála bych si větší a bezpečnější auto, ale nemám na něj peníze! Bohužel..."

Vždyť jste si koupila byt?
"Ale na hypotéku."

Takže se zpěvem neuživíte, jak byste si přála?
"Žiju v pohodě. Nemůžu mít sice něco drahého, ale funguju! To mi stačí!"