14°C
„Je ho jako šafránu.“ Kdo by neznal známé české přirovnání, které používáme běžně v komunikaci, abychom upozornili na titěrné množství. Na náměstí Míru ho ale objevíte několik desítek v travině hned u tramvajové zastávky.
Rozkvetlá květena vzbuzuje mezi Pražany rozruch. Ti si ji fotí z tramvají i z těsné blízkosti, aby se mohli o pohled na tuto vzácnou rostlinu podělit s dalšími. „Tak tohle jsem tu kvést ještě nikdy neviděla. Z dálky jsem si nebyla jistá, co to kvete. Musím se doma podívat, co to je za neobvyklou kytku,“ svěřila se při fotografování Kateřina, která původně čekala na tramvaj.
Na náměstí Míru vykvetl šafrán bělokvětý Eva Fornálová
Netrhejte ho!
Není divu, že jsou z šafránu lidé nadšení. Běžně na něj totiž ve městě nenarazíte. Převážně roste na loukách a pastvinách, nebo v Alpách i v nadmořské výšce dosahující 1850 metrů. Šafrán bělokvětý je na těchto místech viděn zřídka.
Pro svou vzácnost je u nás zařazen mezi silně ohrožené druhy rostlin. A právě proto jej chrání i zákon, aby předešel jeho úplnému vymizení. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji.
Odkud pochází?
Šafrán bělokvětý patří do rodu šafránů, který původně pochází z Turecka, odkud se přes Španělsko dostal až na naše území. Plní spíše okrasnou funkci, na rozdíl od šafránu setého, který je odnepaměti ceněn pro své blahodárné účinky. V 16. století jej totiž léčitelé využívali proti nervům, ke zklidnění organismu a k léčbě astmatu. Dnes se druh šafránu setého využívá jako velmi ceněné koření, což se o šafránu bělokvětém říct nedá.
