21°C
Milujete běhání, jste také ambasadorkou velmi známé sportovní značky, ale v jednom z rozhovorů jste uvedla, že běhat jste začala kvůli palačinkám. Jak to tedy bylo, co bylo skutečným spouštěčem?
(smích) No, k těm palačinkám… ty opravdu miluju a umím je fakt dobré. Vlastně obecně miluju sladké, a když chcete jíst sladké a nějak vypadat, logicky jedinou cestou je pohyb. Ale bylo víc důvodů, proč jsem s během začala. Dost mě vyhecoval taky Míra, který začal běhat o něco dřív a stále se zlepšoval, a já se brzy připojila, což bylo logické. Přece nebudu sedět doma a čekat, až přiběhne zpátky. (smích)
Věnovala jste se někdy před tím, než jste začala s během, nějakému sportu tak intenzivně a pravidelně?
Věnuju se střídavě různým sportům. V zimě jsou to lyže, v létě pak třeba kolo nebo brusle, ale nic není tak intenzivní a pravidelné, všechno je to na bázi koníčku, kterému se člověk věnuje, když má čas. A stejné je to s během. Někdy nejdu běhat vůbec, někdy třikrát týdně. Nemá smysl se k něčemu násilně přemlouvat. Na sport musíte mít chuť, jinak si ho zprotivíte. Jediné, u čeho dodržuji určitou pravidelnost, je cvičení ve fitku pod vedením skvělého trenéra Jakuba Krause. Bez cvičení už si život představit neumím. Cítím se fyzicky líp, když cvičím. O dost líp!
A co se musí stát, abyste se k běhu či jiné aktivitě nedonutila, nepřemluvila?
Třeba když je vyloženě špatné počasí, tak se ven nevykopu. Ale pořídili jsme si letos domů i pás, protože nás oba běhání baví. Takže na takové dilema už máme řešení. (smích)
Dodržujete při běhu nějaká pevná pravidla a radíte se třeba s odborníky, jak má vypadat opravdu správný a zdraví prospěšný běh? Lidé dnes mají na běhání i trenéra.
Že bych se soustředila na nějaká pevná pravidla, to se říct nedá. Ale výborná běžecká trenérka Danča mi při společném výběhu poradila, že je důležité se při běhu opravdu úplně uvolnit. Já měla vždycky trochu sevřená ramena, ruce trošku v křeči a tlačila jsem je k hrudníku (zní to divně, ale je to tak). A teď jsem uvolněná maximálně a jen si užívám ten pohyb a přírodu kolem sebe a čerstvý vzduch...
Kdy vlastně běháte a cvičíte – vždyť jako moderátorka Snídaně s Novou nastupujete do práce brzo ráno, což je oblíbený čas pro sportovce všeho druhu… Ve dnech, kdy Snídani nemoderujete, vás určitě čekají jiné pracovní povinnosti, třeba v rádiu…
Cvičím vždy dopoledne před rádiem, to je pro mě ideální čas. Ráno mě cvičení krásně nastartuje. Vždycky z tréninku odjíždím se skvělou náladou a ta se promítá do celého dne. S běháním to mám paradoxně přesně naopak. Běhat chodím většinou večer. Ať už v létě, kdy si můžu jít zaběhat klidně v osm večer a svítí mi k tomu slunce, nebo doma na pásu, tam je to jedno úplně.
Jaký máte svůj idol, vzor nebo třeba jen „tahouna“, který vás ve zdravém životním stylu motivuje?
Bude to znít komicky, ale ač nemám žádný konkrétní vzor v podobě nějakého sportovce, běžce nebo fitness trenérky, přeci jen si vždycky najdu někoho, kdo mě motivuje. Třeba jsem takhle kdysi narazila na Instagramu na jednu skvělou fotku Gisele Bundchen v plavkách. Absolutně top figura, postava snů. Tak si říkám: „Jen počkej, holka, taky to dokážu takhle vysekat.“ (smích) Nastavila jsem si tehdy tu fotku jako tapetu telefonu, což mohlo pro mnohé působit zvláštně, ale nevěřili byste, jak to funguje. Na mobil se podívám milionkrát za den, takže je to vlastně nonstop připomínka, čeho chci dosáhnout a co tomu musím obětovat. Udělala jsem to před třemi lety, kdy jsem začínala makat ve fitku. A po třech měsících se ty takzvané buchty vyrýsovaly. To byl pocit!
Můžete poradit těm, kteří se stále jen chystají začít s během nebo se cvičením, nebo je nějak motivovat, aby to neodkládali?
Co se týče běhu, ten je sám o sobě „během na dlouhou trať“. Tady poradím hlavně jednu věc – nechtít od sebe moc hned na začátku, nepřeceňovat své síly. I kdyby z prvního výběhu měla být jen rychlochůze, je to úspěch! Potom uběhnete třeba kilometr a zbytek dojdete, je to jedno, důležité je, že nesedíte doma na gauči a nehledáte si výmluvy, proč vlastně nejít. No a než se nadějete, už těch kilometrů uběhnete pět a víc a ani vám to nepřijde. Co se cvičení týče, najděte si – alespoň na začátku – kvalitního trenéra, který vás povede… Věřte, že už po prvním tréninku ucítíte vyplavující se endorfiny a budete vědět přesně, proč a kvůli čemu to děláte.
Pohyb je jedna důležitá věc, která by měla být samozřejmou součástí našeho života, co je pro vás ještě důležité, abyste byla fyzicky a samozřejmě i psychicky v kondici? Strava? Spánek? Optimismus? Láska? Přátelství? Nebo něco úplně jiného?
Je to kombinace všeho, co jste vyjmenovala. Po fyzické stránce – spánek a vyvážená strava, to je asi takový ten základ, který se všude omílá, ale dává nám někdy zatraceně zabrat, abychom obojího měli dostatek. Nicméně to všechno jde ruku v ruce s psychikou a pozitivní přístup k životu je základ. Takové moje moto zní: „Milujte život, a on vám to vrátí.“ A podle mě to funguje stoprocentně.
„Naběháte“ se zřejmě i profesně. Co vás v současnosti zaměstnává kromě moderování Snídaně?
Je toho dost. Každodenní vysílání v rádiu, moderování různých eventů, to je to, co mě zaměstnává nejvíc. Každá akce potřebuje navíc nějakou přípravu. V únoru mě čeká třeba moderování Československého plesu v Obecním domě, na které se moc těším.
Dala jste si do nového roku nějaké předsevzetí nebo máte nějaké osobní či profesní přání?
Dala jsem si předsevzetí stejné jako každý rok – zvolnit tempo a udělat si v životě pořádek, protože jsem děsný chaotik a věčně nevím, kde mi hlava stojí. Ale jinak si žádná předsevzetí nedávám, spíš se jen tak na přelomu roku zamýšlím a říkám si, co bych vlastně mohla chtít jinak.
