Kdy jste zjistila, že trpíte alergií na lepek?

Alergii na lepek mi diagnostikovali zhruba před devíti lety. Předtím jsem ale trpěla dost dlouho, asi pět let, protože lékaři nemohli přijít na to, co mi je. Záhadná nemoc se u mě projevovala zhoršením kožní alergie, takové nepříjemné a svědivé vyrážky. Ovšem alergii na pyly, prach nebo roztoče má dnes každý druhý… Byla jsem unavená a měla potíže s trávením. Jak se ale nakonec ukázalo, nemám klasickou celiakii, proto chorobu tehdy neodhalily ani krevní testy.

Kdo tedy záhadu rozluštil?

S obrovskými bolestmi břicha jsem tehdy skončila v pražské Nemocnici Pod Petřínem, kde si mě vzala do parády skvělá gastroenteroložka, paní doktorka Kostrejová. Právě ta mi alergii na lepek zjistila, objasnila, o jaký problém jde a jak se s ním poprat.

Ulevilo se vám, když jste si konečně diagnózu vyslechla?

Určitě to byla úleva. Konečně jsem měla jasno, co mi je, a mohla se začít léčit. Naštěstí mám alergii na lepek pouze osmdesátiprocentní. To znamená, že si musím dávat pozor na jídla, která obsahují mouku, ale nemusím si hlídat všechna „éčka“ v pokrmech. Lepek totiž obsahují například i ochucovadla, koření, jogurty, škroby, polévky, sojová masa, některé nápoje, včetně alkoholických. Mám kamarádku, která je celiatička, a ta si v restauraci nemůže dát téměř nic.

Alergii na lepek Miluši Bittnerové diagnostikovali před devíti lety
Autor: Archiv

Když člověk trpí nesnášenlivostí na lepek, jakou paseku mu v těle tato bílkovinná složka pšeničné mouky může nadělat?

Pokud vím, přesný mechanismus škodlivého působení lepku neznají ani lékaři. S jistotou se ví jen to, že jde o autoimunitní onemocnění. To znamená, že si organismus vytváří protilátky proti vlastnímu tělu, a tím ho poškozuje. Jakmile tedy sníte cokoliv, co obsahuje lepek, ten vyvolá nežádoucí imunitní reakci proti vlastnímu tenkému střevu. Vznikne zánět, který postupně střevní sliznici ničí, což vede k tomu, že tělo nemůže vstřebávat živiny a organismus chřadne. Pokud se člověk neléčí, může být prý i náchylnější k nádorovým chorobám.

Jediným lékem je vlastně bezlepková dieta. Jak jste si na poměrně přísný stravovací režim zvykla?

Bezlepková dieta je nepříjemná a drahá! Vyjde až třikrát dráž, než běžné stravování. Chleba za devadesát korun! Hlavně zpočátku jsem si na ni zvykala špatně. Na druhou stranu si ale říkám, že pokud už mám mít v životě nějaká zdravotní omezení, tak ten lepek je pro mě nejvýhodnější. Protože vzdát se například vajíček nebo nedej bože masa, to by pro mě bylo větší utrpení. Postupem času jsem se ale naučila brát bezlepkovou dietu ne jako obtížnou záležitost, ale jako zdravý způsob životního stylu.

Kterých potravin jste se musela vzdát?

Hlavně výrobků z pšeničné mouky, takže nesmím pečivo, strouhanku, cukrovinky, zmrzliny, pudinky, těstoviny ani knedlíky. To, že si nemůžu dát kus pořádného dortu, mě ale netrápí, protože na zákusky nejsem. Stačí mi kousíček kvalitní čokolády.

Na čem si naopak můžete bez obav pochutnávat?

Můžu brambory, rýži, luštěniny, výrobky z kukuřice, z pohanky a všechny produkty, které jsou označeny jako bezlepkové. Pro mě je ideální třeba plátek masa na přírodní způsob a k tomu rizoto. Sortiment bezlepkových potravin je už mnohem rozmanitější, než tomu bylo dříve, a dají se už koupit nejen v lékárně a ve zdravé výživě, ale i v běžných supermarketech. Škoda jen, že je málo českých výrobců! Vsázím na výrobky německé, o kterých vím, že jsou v pořádku. Na rozdíl od polských, které deklarují, že jsou bez lepku, a přitom lepek obsahují. Stalo se mi to u sušenek, které jsem koupila v lékárně, a bylo mi po nich špatně.

Zmínila jste, že musíte pečlivě zkoumat etikety výrobků. V tom ale vidím spíš výhodu. Určitě díky tomu nekoupíte nic šizeného?

S bezlepkovou dietou se člověk opravdu naučí číst etikety na potravinách. Přesně už vím, kde co mám hledat, mám značky, na které je spolehnutí. Je sice pravda, že když přijdu do obchodu, tak tam strávím víc času, ale myslím si, že bychom si označení potravin měli všímat všichni. Je až s podivem, co výrobci deklarují a co produkt skutečně obsahuje.

Co jíte, když máte natáčecí den? Myslí catering i na případné alergiky?

Catering sice nebývá jen o plněných bagetách, ale jsem zvyklá si na natáčení brát jídlo s sebou, většinou bezlepkový chleba nebo suchary.

Naučila jste se vařit i bezlepkové pokrmy?

Mluvíte s nekuchařkou! Dokud jsem žila s manželem, tak vařil on a uměl i bezlepková jídla. Když občas přijede do Prahy, tak mi něco dobrého přiveze. Nicméně, teď se trochu učím vařit jednodušší jídla, třeba špagety. Ale abych se pustila do svíčkové s bezlepkovými knedlíky, tak to mě ani nenapadne.

Nikdy jste v jídle nezhřešila?

Musím přiznat, že jsou někdy okamžiky, kdy mě přepadne chuť na normální chleba nebo na pizzu. Bezlepková pizza je totiž velký hnus. Snažím se ale dietu dodržovat, protože ty bolesti břicha byly tak strašné, že už nechci, aby se kdykoliv opakovaly.

Alergie na lepek s sebou nese nejrůznější projevy. Únavu, potíže se štítnou žlázou, chudokrevnost… Jak jste na tom vy?

Bohužel, štítná žláza se už projevila. Funguje pomaleji, proto jsem i přibrala, padají mi vlasy a třepí se mi nehty. Začala jsem brát prášky, a jsem ráda, že se to uklidňuje. To, že jsem nějaké kilo přibrala, mě tak netíží. Mnohem horší je překonat tu nebetyčnou únavu. Někdy mám pocit, že kdybych prospala patnáct hodin denně, tak mi to nebude stačit. Imunitu proto posiluji vitaminem C, taky beru rybí tuk v tabletkách a vlákninu.

„S bezlepkovou dietou se člověk opravdu naučí číst etikety na potravinách, přesně víte, kde co hledat,“ tvrdí s úsměvem Miluše Bittnerová.
Autor: Archiv

Má na vaše onemocnění vliv i stres, dokážete mu odolávat?

Stres, napětí a nervozita jsou rizikovým faktorem snad všech nemocí. V poslední době mě doslova psychicky semlel rozchod s manželem, se kterým jsme byli sedmnáct let. Jenže na takovou bolístku není žádný recept, tu zahojí jen čas a víra, že bude líp. Jinak se snažím psychické napětí uvolňovat pobytem v přírodě, poslouchám vážnou hudbu, zajdu si na výstavu obrazů. V poslední době mám tak zvané kamenné období. Čtu o minerálech, o jejich složení a síle, o energii, kterou dávají. Chodím i ke skvělému léčiteli, který mi namíchá bylinky přímo na míru mým neduhům, a čaj užívám dvakrát denně. A náladu mi samozřejmě spraví i výborní kamarádi!