Královna Alžběta II. skonala v klidu a míru na svém zámku Balmoral dnes odpoledne, stojí v prohlášení paláce. Podle protokolu tzv. Operace London Bridge byla o jejím úmrtí první informována předsedkyně vlády Liz Trussová, která tragickou zprávu postoupila britskému ministerstvu zahraničí a to obeznámilo dalších 15 států Commonwealthu.
Nejvyšší duchovní anglikánské církve a děkan Westminsterského opatství hovoří před rakví.
Na místě je naprosté ticho. Ani boty vojáků nevydávají žádný zvuk. Jsou totiž vybaveny gumovými podrážkami, aby se zabránilo uklouznutí.
Ke králi Karlovi III. se připojila královna Camilla.
Vojáci sundavají rakev z lafety, ručně ji odnesou do Velkého sálu Westminsterského paláce.
Procesí dosáhlo Malého náměstí před parlamentem a bude zabočovat do vnitřního dvora. Harry a Andrew na rozdíl od ostatních nemohou královně salutovat, na znamení smutku proto jen klopí hlavy k zemi.
V průvodu nechybí syn princezny Anne Peter Phillips nebo syn princezny Margaret David Armstrong-Jones. Všichni pochodují jako jeden muž.
Ženy z královské rodiny - královna Camilla, vévodkyně Kate a Meghan a princezny Beatrice a Eugenie jedou ve voze kolem procesí.
Povrch je vysypán, aby se zarovnaly nerovnosti - kvůli koním. Stejně jako jdou vojáci nezvykle pomalu, tak i koně jdou nezvyklým krokem. Také jdou pomalu, což je pro ně nepřirozené. Aby se jim alespoň trochu ulehčilo, byl proto upraven terén po trase.
Rakev dorazila na přehlídkové prostranství Horse Guards Parade, původně vytvořené jako kolbiště.
Alžběta II. se narodila se jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová 21. dubna 1926 v londýnském Mayfairu. Je nejstarší dcerou Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec se stal králem po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936. A ona rázem následnicí trůnu.
Alžběta byla teprve pětadvacetiletou princeznou, když ji 6. února 1952 na dovolené v Keni zastihla zpráva o úmrtí otce, a tím také o nástupu na jeho místo. Ke korunovační ceremonii s 8000 hosty ve Westminsterském opatství došlo až 2. července roku 1953. Do té doby však formálně vykonávala svou novou povinnost.
Jako nejdéle vládnoucí britská panovnice zažila Alžběta II. mnohé slavné i méně slavné momenty v dějinách Británie i královského domu. Z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu koloniální říše, vstupu Británie do Evropských společenství i hlasování Britů o opuštění EU. Její vládou otřásla tragická nehoda princezny Diany (†36) v roce 1997, pedofilní skandál prince Andrewa (60) či rozhodnutí prince Harryho (36) a jeho manželky Meghan Markleové (39) opustit své královské povinnosti a začít nový život ve Spojených státech.
Za prince Philipa (†99) se Alžběta vdala 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství. Svatba proběhla i přes nevoli Alžbětiny matky. Philip nebyl zrovna prototypem anglického gentlemana. V jeho krvi se sice mísí většina evropských královských rodů, nicméně jeho otec princ Andreas byl notorický gambler a královskou rentu prohrával v kasinech Monte Carla. Matce Alici z Battenbergu, od narození hluché, později diagnostikovali maniodepresivní psychózu.
Jak hlásá detailně propracovaný scénář, budou královniny ostatky po dobu 12 dní ponechány v Buckinghamském paláci. Poté se rakev s tělem přesune na 4 dny do Westminister Hall, kde se s nejoblíbenější panovnicí britské historie bude moci rozloučit široká veřejnost.