Královna Alžběta II. skonala v klidu a míru na svém zámku Balmoral dnes odpoledne, stojí v prohlášení paláce. Podle protokolu tzv. Operace London Bridge byla o jejím úmrtí první informována předsedkyně vlády Liz Trussová, která tragickou zprávu postoupila britskému ministerstvu zahraničí a to obeznámilo dalších 15 států Commonwealthu.
U Svatojakubského paláce se shromažďují davy.
Bývalí premiéři Gordon Brown (vlevo) a Boris Johnson na Nástupnické radě.
Skotská premiérka potvrzuje Karlovu přísahu skotské církvi.
Královna Camilla podepsala Karlovu přísahu skotské církvi.
Na Nástupnické radě se kromě premiérku Liz Trussové sešla i šestice premiérů předešlých – John Major, Tony Blair, Gordon Brown, David Cameron, Theresa Mayová a Boris Johnson. Během ceremonie stáli vepředu. Všichni ostatní bývalí premiéři jsou již po smrti.
Karel III. podepsal přísahy. Při podpisu přísahy skotské církvi mu překážela náhradní pera... Následují podpisy svědků.
Přísaha Karla III.
Král uvedl, že bude pokračovat v tradici a bude se vzdávat dědičných výnosů ve prostěch občanů. „Budu vykonávat těžký úkol, který mi spočinul na ramenou. Ujmu se povinností a slibuji, že se budu snažit následovat příklad mé matky, Alžběty II. Jsem ochoten věnovat to, co mi zbývá z mého života,“ uvedl.
Ve Svatojakubském paláci začíná svou řeč král Karel III. Hovoří o ztrátě, kterou utrpěla královská rodina i Společenství národů po smrti královny Alžběty II. Nový král slibuje, že bude usilovat o blaho a prosperitu všech národů říše.
Starosta Londýna Sadiq Khan na Nástupnické radě.
Před Svatojakubským palácem, kde byl právě vyhlášen nový král, hlídkují policisté.
Labourističtí vůdci na Nástupnické radě: šéf Keir Starmer a expremiéři Tony Blair a Gordon Brown.
První část rady proběhla bez přítomnosti krále, v druhé části bude přítomen. Číst se budou historické formální texty.
Plný lásky i majestátní. Karla III. chválí za první projev, zmínil v něm i Harryho a Meghan. Více čtěte ZDE.
Alžběta II. se narodila se jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová 21. dubna 1926 v londýnském Mayfairu. Je nejstarší dcerou Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec se stal králem po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936. A ona rázem následnicí trůnu.
Alžběta byla teprve pětadvacetiletou princeznou, když ji 6. února 1952 na dovolené v Keni zastihla zpráva o úmrtí otce, a tím také o nástupu na jeho místo. Ke korunovační ceremonii s 8000 hosty ve Westminsterském opatství došlo až 2. července roku 1953. Do té doby však formálně vykonávala svou novou povinnost.
Jako nejdéle vládnoucí britská panovnice zažila Alžběta II. mnohé slavné i méně slavné momenty v dějinách Británie i královského domu. Z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu koloniální říše, vstupu Británie do Evropských společenství i hlasování Britů o opuštění EU. Její vládou otřásla tragická nehoda princezny Diany (†36) v roce 1997, pedofilní skandál prince Andrewa (60) či rozhodnutí prince Harryho (36) a jeho manželky Meghan Markleové (39) opustit své královské povinnosti a začít nový život ve Spojených státech.
Za prince Philipa (†99) se Alžběta vdala 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství. Svatba proběhla i přes nevoli Alžbětiny matky. Philip nebyl zrovna prototypem anglického gentlemana. V jeho krvi se sice mísí většina evropských královských rodů, nicméně jeho otec princ Andreas byl notorický gambler a královskou rentu prohrával v kasinech Monte Carla. Matce Alici z Battenbergu, od narození hluché, později diagnostikovali maniodepresivní psychózu.
Jak hlásá detailně propracovaný scénář, budou královniny ostatky po dobu 12 dní ponechány v Buckinghamském paláci. Poté se rakev s tělem přesune na 4 dny do Westminister Hall, kde se s nejoblíbenější panovnicí britské historie bude moci rozloučit široká veřejnost.
