Hlavní soutěž

V hlavní soutěži se představí 12 snímků. Čistě české zastoupení zde nenajdeme. Češi se podíleli pouze na vzniku slovenského filmu Budiž světlo režiséra Marko Škopa. Další snímky pak přinesou pohled na kinematografii napříč celým světem.

Ze spojených států se představí režisérka Marha Stephensová, která přijede se snímkem Ke hvězdám. Z Jižní Ameriky pak přijede režisér Felipe Ríos, který představí svůj počin Muž budoucnosti, kde kromě herců a příběhu vinikne i nádhera chilské Patagonie.

Z "druhého konce světa" pak do Karlových varů přijede režisérka Dwein Baltazarová. Její Óda na nicotu totiž vznikala na Filipínách. Asijskou filmovou zručnost bude zároveň hájit i čínský režisér Yixiang Zhai se snímkem Portrét mozaikou.

Silné zastoupení mají především evropští tvůrci. Kromě již zméněného Škopy se diváci mohou těšit na německý film Lara režiséra Jana Ole Gerstera, z Velké Británie dorazí Hong Khaou se svým Monzunem. Široká balkánská spolupráce pak vedla ke vzniku Nevlastní sestry, jejíž režie se ujal Slovinec Damjan Kozole.

Z jihu Evropy dorazí i další koprodukce. Bulharsko-řeckého filmu Otec se ujali hned dva režiséři - Kristina Grozevová a Petar Valchanov. Režísér Tim Mielants pak z Belgie přiveze tragikomedii z prostředí nudistického kempu.

Dvanáctku filmů v hlavní soutěži pak uzavírá film Srpnová madona, který natočil španělský režisér Jonás Trueba a turecký počin Maličkosti, který natočil režisér Kıvanç Sezer.

Mimo soutěž

V hlavním programu se představí ještě další tři filmy, které ale nejsou součástí hlavní soutěže. Prvním z nich je film Mistify: Michael Hutchence režiséra Richarda Lowensteina, který představuje život frontmana australské kapely INXS.

Další dva filmy jsou počiny s českou stopou. Diváci se mohou těšit na americký snímek s českým režisérem Martinem Krejčím Podivuhodná dobrodružství Paula Hackera. Režiséři Martin Dušek a Ondřej Provazník pak představí svou road movie Staříci o bývalých politických vězních, kteří se bijí za spravedlnost.

Na východ od Západu

Soutěž původně určená prvním a druhým filmům tvůrců ze zemí bývalého socialistického boku se rozrůstá i o začínající režiséry z dalších východních zemí. Tuzemskou produkci zastoupí další slovensko-česká spolupráce, tentokrát v podobě snímku Hluché dny režiséra Pavola Pekarčíka.

Kromě zástupců Srbska, Kosova nebo Ruska se letos mohou diváci těšit i na zástupce blízkovýchodní kinematografie. Turecko zastoupí snímek Cenzor režiséra Serhata Karaaslana a Saúdskou Arábii představí film Poslední návštěva režiséra Abdulmohsena Aldabaana.

Zvláštní uvedení

Mimo soutěžní filmy se představí i několik filmů ve zvláštním uvedení. V první řadě půjde o Zánik samoty Berhof režiséra Jiřího Svobody z roku 1983. Ten si vybral kameraman Vladimír Smutný, který letos od prezidenta festivalu Jiřího Bartošky převezme čestnou cenu prezidenta festivalu.

Po premiéře v Cannes se v Česku poprvé uvede dokument Forman vs. Forman, který natočila Helena Třeštíková s Jakubem Hejnou. Zároveň se představí i další uznávaná česká dokumentaristka Olga Sommerová. Ta natočila portrét další osobnosti české kultury ve filmu Jiří Suchý - Lehce s životem se prát.

Zároveň diváky čeká exkluzivní předpremiéra dvou dílů nové minisérie z dílny HBO Europe Bez vědomí. Ty má na svědomí autor uznávaného seriálu Pustina Ivan Zachariáš.

Dokumentární filmy

Mezi dokumentárními filmy má silné zastoupení Čína. Mezi 11 filmy totiž najdeme jak snímek Mizející vesnice po boku Konfuciánského snu. Dva filmy dorazí i z USA. Todd Douglas Miller dostal šanci zpracovat do nového dokumentu dosud nezveřejněné materiály z letu Apolla 11 ve stejnojmeném dokumentu, druhým počinem z USA pak bude Sedmnáct bloků Davyho Rothbarta.

V dokumentární soutěži se fanoušci dočkají i českého zástupce. Představí se jim film Dálava režiséra Martina Marečka, který vypráví o dálce mezi Českem a Ruskem prostřednictvím cesty otce a syna za chlapcovo matkou a sestrou.

Sekce Bez cenzury připomene 30 let od Sametové revoluce

Fanoušci se tak mohou těšit na snímek Ireny Pavláskové Čas sluhů z roku 1989. Režijní debut Pavláskové je plný hvězdných jmen. V hlavních rolích můžeme vidět Ivanu Chýlkovou, Karla Rodena a další. Film se navíc v následujícím roce dočkal Zvláštního uznání za nejlepší debut v Cannes.

Přehlídka revolučních filmů pokračuje dvěma filmy z roku 1990. První porevoluční rok se představí režisérským debutem Ondřeje Trojana Pějme píseň dohola. Komedie zároveň byla scénáristickým debutem pro Jana Hřebejka, který na něm pracoval společně s Petrem Jarchovským, se kterým jako režisér spolupracuje dodnes.

 Druhý film z roku 1990 představí režisérskou práci Jana Němce. Ten po návratu z exilu natočil snímek V žáru královské lásky. V šílené komedii se přitom představili přední čeští herci a zahrál si v něm i současný ředitel festivalu Jiří Bartoška.

Festival připomene i dva kultovní filmy z roku 1991. Prvním z nich je „Rytmikál totalitního věku“ Kouř od Tomáše Vorla. Příběh mladého inženýra, který musí bojovat s neschopnými šéfy a zkostnatělými pořádky, proslul především svým svérázným humorem a ikonickými hláškami.

Kromě toho festival promítne i legendární debut Filipa Renče Requiem pro panenku. Film podle povídky Josefa Klímy dal především vyniknout Aňe Geislerové, která v příběhu dívky, kterou úřední omyl poslal místo dětského domova do ústavu pro duševně choré, ztvárnila hlavní roli.

Dalším filmem, který se v sekci Bez cenzury objeví, je Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný od Juraje Jakubiska z roku 1992. Snímek zachycuje příběh dvou žen, které se potkaly během revolučních událostí roku 1989 a rozhodly se společně podnikat. Jednu z hlavních rolí přitom ve filmu ztvárnila i budoucí žena prezidenta Václava Havla Dagmar Havlová-Veškrnová (tehdy Veškrnová).

Výčet legendárních filmů ze začátku 90. let pak uzavře komedie Dědictví aneb Kurvahošigutntág. Film zrežírovala Věra Chytilová podle scénáře, který napsala společně s Bolkem Polívkou, který si pak v komedii zahrál hlavní roli. Kromě něj se ve filmu objevil i zástup dalších výborných herců. Namátkou lze jmenovat například přátele Bolka Polívky Jiřího Pechu nebo Arnošta Goldflama, své místo ve filmu měl ale i Miroslav Donutil, Dagmar Havlová-Veškrnová a další.

Festival připomene ikonu egyptské kinematografie

Kromě filmů z porevolučních let organizátoři festivalu oznámili i to, že 54. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary vzdá hold ikoně egyptské kinematografie režisérovi Júsufovi Šahínovi.

Festival proto uvede jeho retrospektivu složenou z jedenácti remasterovaných filmů. Organizátoři se chlubí, že půjde o největší přehlídku svého druhu na poli mezinárodních festivalů. Pět režisérových filmů se na MFF představí ve festivalové premiéře. Tři se dokonce poprvé představí s anglickými titulky.

Júsuf Šahín přitom patří mezi nejvýznamnější režiséry z Afrického kontinentu. I proto je představení jeho retrospektivy pro festival úspěchem. „Ucelený pohled na tvorbu Júsufa Šahína ve východní Evropě dlouho chyběl. Těší nás, že tento dluh můžeme splatit a vzdát poctu nejen výjimečnému tvůrci a humanistovi se silnými politickými názory, ale také arabské kinematografii, která si stále častěji nachází cestu na karlovarský festival,“ dodal k tomu v tiskové zprávě umělecký ředitel festivalu Karel Och.

Premiéry se dočká zrestaurovaná verze Spalovače mrtvol

Sekcí bez cenzury výčet klasických českých filmů nekončí. Své premiéry se dočká i digitálně zrestaurovaný film Juraje Herze Spalovač Mrtvol. Film s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli tehdejší režim krátce po premiéře stáhl z domácí distribuce.

Zrestaurovanou verzi se pak organizátoři festivalu v Karlových Varech rozhodli zařadit jako poctu nedávno zesnulým tvůrcům. Režisér Juraj Herz zemřel v roce 2018, kameraman Stanislav Milota zemřel letos.

Přehled všech filmů najdete po jejich zveřejnění na stránkách festivalu

Video
délka: 03:36

Jiří Bartoška o výběru oceněných pro MFF KV: Podle čeho vybírá? Markéta Reinischová, Jan Jedlička

Fotogalerie
34 fotografií