Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Ruská vojska znovu ovládla vesnici Nikolajevo-Darino na západě ruské Kurské oblasti, do které na počátku loňského srpna vpadly ukrajinské jednotky. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo obrany.
Vesnici, která se nachází u hranic s Ukrajinou a ve které svého času žilo 151 obyvatel, dobyli ukrajinští vojáci loni 7. srpna, tedy den po překvapivém výpadu do Ruska. O tom, že přešla do ruských rukou, informoval nezávislý server Meduza ve středu minulý týden.
Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. „Integrita energetické infrastruktury zásobující členské státy EU je otázkou bezpečnosti EU. Komise očekává, že všechny třetí země budou toto respektovat a je připravena přijmout opatření na ochranu kritické energetické infrastruktury, jako jsou elektrické kabely, ropovody, plynovody nebo jiná zařízení,“ stojí v ranním prohlášení unijní exekutivy.
Budapešť požadovala záruky buď z Ukrajiny, nebo z Evropské unie „ohledně budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Evropská komise se ještě před jednáním snažila vyjít Budapešti vstříc a přišla s prohlášením, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů právě i Maďarsko a také Slovensko.
Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musejí prodlužovat každých šest měsíců. Bez dohody by nynější sankce vypršely 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.
Podpora českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru podle ministra zahraničí narůstá. Jan Lipavský to uvedl v Bruselu.
