Putin si hraje s ohněm, hřímá Trump. Americký prezident zvažuje nové sankce vůči Rusku
Ruský prezident Vladimir Putin si zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo amerického prezidenta Donalda Trumpa, staly by se už Rusku skutečně zlé věci. Trump to dnes bez podrobností uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth social. Americký prezident tento týden zvažuje, že uvalí sankce na Rusko, jelikož ho šéf Kremlu čím dál více frustruje pokračujícími útoky na Ukrajinu a pomalým tempem mírových rozhovorů. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s Trumpovými úvahami.
Omezení by však podle jednoho ze zdrojů pravděpodobně nezahrnovala nové bankovní sankce. Projednávají se ale jiné možnosti, jak ruského vůdce přimět k ústupkům u jednacího stolu včetně 30denního příměří, s nímž už souhlasila Ukrajina, ale které Rusko dlouhodobě odmítá. Trump by se ovšem také mohl rozhodnout, že nové sankce nezavede, píše WSJ.
Trump možnost nových sankcí zmínil v neděli s tím, že je rozhodně zvažuje. „Zabíjí spoustu lidí,“ prohlásil šéf Bílého domu o Putinovi. „Nevím, co s ním je. Co se mu to sakra stalo?“ tázal se Trump před novináři.
Americký prezident je podle zdrojů listu rovněž frustrovaný z mírových rozhovorů a uvažuje o tom, že od nich zcela upustí, pokud finální pokus nebude úspěšný. Jedná se o změnu v přístupu vůdce, který v prezidentské kampani zdůrazňoval, že dokáže konflikt ukončit za jeden den od nástupu do úřadu. Není jasné, co se stane, pokud USA odstoupí od mírového procesu, ani jestli poté budou Američané nadále Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc.
Vývoj podle WSJ dokládá nové zhoršení vztahu mezi Washingtonem a Moskvou, které v posledních měsících kolísají. Trump nastoupil do úřadu s přesvědčením, že má jedinečnou možnost zlepšit vztahy mezi oběma zeměmi díky svému osobnímu vztahu s Putinem, který považoval za silný.
Trumpovi se však nepodařilo přimět ruského vůdce k zásadním ústupkům v otázce vyjednání míru s Ukrajinou a Putin v poslední době válku zesílil.
Několik hodin po Trumpových nedělních komentářích zahájilo Rusko v noci na pondělí svůj dosud největší útok drony a raketami na Ukrajinu. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko na Ukrajinu vyslalo více než 350 dronů a nejméně devět řízených střel. Rusové údery charakterizovali jako odvetu za ukrajinské bombardování ruského území.
Trump od svého nástupu do Bílého domu postoj k Putinovi často mění. Republikánský prezident již zvažoval nové sankce proti Moskvě a o ruském lídrovi se vyjadřoval ostře. Také však hovořil o snížení obchodních bariér s Ruskem a otevření země americkým investicím a dohodám.
V neděli se Trump vyjádřil obzvláště ostře. „Jsme uprostřed jednání a on posílá rakety na Kyjev a další města. Vůbec se mi to nelíbí,“ uvedl.
„Z těchto výroků se zdá, že prezident Trump začíná Putinovi rozumět. Otázkou zůstává, jestli to myslí vážně. Bude to stačit k tomu, aby se podnikly nějaké kroky, zavedly nějaké sankce?“ řekl bývalý americký velvyslanec na Ukrajině William Taylor. Podle něj se zdá, že „Trump je blízko závěru, nebo už k němu dospěl, že překážkou je Putin“.
Trump několik týdnů odolával tlaku svých spojenců, aby Putina pokáral za to, že nesouhlasil s příměřím, které podporovala Ukrajina. Podle zdrojů WSJ z řad amerických představitelů Trumpovo uvažování zabarvily tři klíčové názory.
Prvním byla jeho nesympatie k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Trump měl za to, že Zelenskyj podněcoval pokračování konfliktu tím, že prosazoval sankce, přestože souhlasil s příměřím.
Trump se rovněž domníval, že další sankce vůči Rusku by neomezily schopnost Moskvy vést válku, ale bránily by snahám o oživení americko-ruských hospodářských vztahů.
Čínské ministerstvo zahraničí odmítlo obvinění Ukrajiny, že dodává Rusku speciální chemické výrobky, střelný prach a komponenty pro obranný průmysl. Peking podle šéfa ukrajinské zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka dodává uvedené komponenty 20 ruským vojensko-průmyslovým výrobním závodům. Ivaščenko rovněž zmínil, že od počátku roku 2025 bylo 80 % kritických elektronických komponentů používaných v ruských bezpilotních letounech čínského původu.
Rusko buduje na jižní Ukrajině elektrické vedení ve snaze napojit Záporožskou jadernou elektrárnu na svou energetickou síť, uvedl 27. května deník New York Times s odvoláním na novou zprávu Greenpeace. Záporožská elektrárna, největší jaderné zařízení v Evropě a jedno z deseti největších na světě, je od března 2022 pod ruskou okupací.
Satelitní snímky zahrnuté ve zprávě ukazují, že od začátku února 2025 ruské síly položily více než 80 kilometrů vedení vysokého napětí mezi okupovaným Mariupolem a Berďanskem.
Šéf Bílého domu si také myslel, že Putina zná a že ruský vůdce ukončí válku jako osobní službu Trumpovi. Putinova neochota ustoupit zkalila Trumpův pohled na jeho protějšek, zejména po telefonátu z minulého týdne, kdy Putin odmítl uzavřít příměří.
V následném telefonátu se Zelenským a evropskými představiteli Trump řekl, že si nemyslí, že Putin skutečně chce mír, napsal už dříve WSJ.
