„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
„Informace polských spojenců o tom, že za sabotáží na železniční trati Varšava-Lublin stály ruské tajné služby, jsou mimořádně znepokojivé. Rusko se k nám chová otevřeně nepřátelsky a dlouhodobě oslabuje bezpečnost a stabilitu Evropy. Nesmíme být naivní a podceňovat rizika, kterým čelíme. Je naší povinností posilovat naši obranu, investovat do bezpečnosti, spolupracovat se spojenci a být připraveni čelit podobným útokům. Měla by to mít na paměti i nová vláda,“ uvedl končící český premiér Petr Fiala na adresu formujícího se uskupení ANO, SPD a Motoristů. To je skeptické k další podpoře Ukrajiny a rostoucím investicím do obrany, jak se k nim končící kabinet zavázal v souvislosti s požadavky Severoatlantické aliance.
Ze sabotáže na polské železniční trati, která slouží mimo jiné k přepravě zbraní pro Ukrajinu, jsou podezřelé dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách. Prohlásil to dnes polský premiér Donald Tusk před polskými poslanci. Podezřelí podle něj hned po sabotáži odcestovali z Polska.
Z polského vyšetřování vyplývá, že sabotáž spáchali „dva ukrajinští občané, spolupracující již delší dobu s ruskými zvláštními službami“, uvedl Tusk podle televize TVN 24. Oba podezřelí po sabotáži spáchané u vsi Mika opustili zemi přes hraniční přechod v Terespolu na hranici s Běloruskem, odkud do Polska přicestovali. Stalo se tak ještě dříve, než se podařilo zjistit jejich totožnost, uvedl premiér. V minulosti byl jeden odsouzen ve Lvově ze sabotáže spáchané na Ukrajině, druhý podezřelý pochází z Donbasu na východě Ukrajiny. Jména podezřelých premiér s odvoláním na probíhající operace neuvedl.
Rusko a Spojené státy jednaly o možnosti další výměny vězňů, řekl serveru Axios Kirill Dmitrijev, který je hlavním vyjednavačem ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeden z amerických činitelů to serveru potvrdil, řekl ale, že výměna se neuskuteční bezprostředně.
„Setkal jsem se s některými americkými činiteli a členy Trumpova týmu ohledně některých záležitostí humanitárního charakteru, jako třeba možných výměn vězňů, na kterých americká strana pracuje,“ uvedl Dmitrijev. Podle Axiosu o tom ruský vyjednavač diskutoval mimo jiné s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem.
