„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Vážení čtenáři, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme zase zítra brzy ráno. Přejeme dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, aby naléhal na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s cílem omezit čínskou podporu Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Na čtvrtek je naplánovaná schůzka Trumpa se Siem v Jižní Koreji.
„Pokud prezident Trump dokáže jednat, udělat rozhodnutí a dosáhnout porozumění s Čínou ohledně omezení dovozu ruských energií, bude to, myslím, pomoc pro nás všechny,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě.
AFP píše, že Trump se pokoušel využít svých osobních vztahů, které ho podle něho pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dohodnout se s ním na ukončení války proti Ukrajině, jeho snahy však zatím žádný pokrok nepřinesly. Minulý týden Spojené státy uvalily sankce na dvě největší ruské společnosti a vytvářejí tlak na největší odběratele ruské ropy, Čínu a Indii, aby množství nakupované suroviny snížily. Podle Spojených států i podle Ukrajiny prodejem energetických surovin Rusko financuje čtvrtým rokem trvající válku proti sousední zemi.
„Podporujeme americkou politiku, jejímž cílem je využít jakékoliv příležitosti k omezení nabídky energetických surovin z Ruska,“ řekl Zelenskyj. Týká se to podle něho i evropské bezpečnosti.
Ruské jednotky minulý týden použily drony k útoku na tři větrné turbíny ve větrné farmě Kramatorsk, uvedl předseda představenstva Ukrajinské asociace větrné energie Andriy Konečenkov.
„Cílem není vojenský objekt ani frontová linie. Cílem je větrná turbína o výkonu 4,5 megawattů na větrné farmě v Kramatorsku. To není náhoda. Jde o metodickou, chladnokrevnou destrukci. Ruští okupanti již potřetí během jednoho týdne zasáhli tuto větrnou farmu a proměnili útočné drony ve válečnou zbraň proti civilizaci,“ napsal na facebooku. Podle Koněčenkova byly během útoků 22. a 24. října poškozeny a zničeny dvě větrné turbíny poblíž Kramatorsku. Třetí generátor byl zasažen 25. října.
„Pro agresora nezáleží na tom, jaký druh zařízení dodává Ukrajincům elektřinu – tepelná elektrárna, vodní elektrárna nebo větrná turbína. Každý megawatt vyrobený na Ukrajině je pro ně cílem. Útoky na zařízení obnovitelné energie nejen ničí infrastrukturu, ale snaží se zničit samotnou myšlenku udržitelného rozvoje a integrace Ukrajiny do moderního evropského prostoru,“ dodal Konečenkov. Podle něj nedošlo k žádným obětem mezi zaměstnanci.
