Masivní útok Rusů na Ukrajinu: Rakety létaly i kolem hranic! Polsko startovalo stíhačky
Rusko dnes ráno podniklo další rozsáhlý vzdušný úder na Ukrajinu, exploze hlásila řada měst včetně Kyjeva, Charkova nebo Mykolajiva, informují ukrajinská média. Ukrajinské letectvo později oznámilo, že Rusové zaútočili 64 střelami a drony, přičemž protivzdušná obrana jich 44 zničila. Ukrajinští činitelé informují o nejméně pěti zabitých civilistech v Kyjevě a Mykolajivu. Další lidé jsou zranění. Ruské ministerstvo obrany podle stanice BBC tvrdilo, že zasáhlo vojenskoprůmyslové podniky.
Sirény upozorňující na hrozbu vzdušného útoku se na Ukrajině rozezněly brzy ráno poté, co v ruské Murmanské oblasti vzlétly letouny Tu-95 a ukrajinské letectvo varovalo před hrozbou vypuštění střel z těchto strojů, uvedl server RBK-Ukrajina. Později informoval také o odpalech ze strojů Tu-22, o balistických střelách a o nasazení ruských dronů.
Z Ukrajiny mezitím přicházely zprávy o aktivitě ukrajinské protivzdušné obrany a explozích. Média informovala o výbuších v Charkově, v Mykolajivu. Později se exploze ozvaly v Kyjevské a Čerkaské oblasti na střední Ukrajině, píše RBK-Ukrajina. Následně hlásily výbuch také úřady v západoukrajinské Lvovské oblasti. Celkem bylo terčem úderu šest regionů, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj na platformě Telegram.
Podle ukrajinského letectva Rusové provedli několik vzdušných úderů a použili k tomu kromě dronů také různé typy řízených střel, jako jsou Ch-22 nebo Kalibr, balistické střely Iskander a protiletadlové rakety S-300. Ukrajinská obrana zničila 29 řízených střel a 15 útočných dronů, sdělilo podle serveru Ukrajinska pravda letectvo.
Kyjev bez elektřiny
„Třetí raketový útok na Kyjev v roce 2024,“ napsal šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko na telegramu s poznámkou, že poplach v metropoli trval téměř tři hodiny a střely přiletěly v několika vlnách z různých směrů. Média informovala mimo jiné o požáru obytné výškové budovy v Kyjevě.
Podle starosty Vitalije Klička utrpěly kvůli útoku zranění přes tři desítky lidí. Zelenskyj informoval o dvou zabitých v metropoli. Kyjevské úřady bilanci obětí následně zvýšily na čtyři, podle Klička všichni zahynuli ve zmíněné výškové budově. Mimo to se některé levobřežní části metropole podle starosty ocitly bez elektřiny poté, co úlomky rakety poškodily elektrické vedení. Energetická společnost DTEK po několika hodinách informovala o obnovení dodávek elektrické energie.
Další oběť je hlášena z Mykolajivu na jihu země. Jsou tam také zranění lidé a poškozené obytné budovy, vodovodní a plynárenské sítě, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda místní starosta Oleksandr Sjenkevyč.
Na Polsko letěla raketa, stíhačky byly v pohotovosti
Ve Lvovské oblasti střela letěla ve směru na Polsko; když byla asi 20 kilometrů od hranic, otočila se o 180 stupňů, píše server RBK-Ukrajina, podle něhož polské letectvo vyslalo do vzduchu tři letouny F-16. „Raketa ve Lvovské oblasti často mění svůj kurz. Ať už jste kdekoliv, zůstaňte v úkrytu anebo dodržte pravidlo 'dvou zdí',“ napsal na Telegramu oblastní šéf Maksym Kozyckyj s odkazem na bezpečnostní radu, aby se lidé během útoku drželi v místě, kde je od venkovního prostoru oddělují dvě zdi bez oken.
Šéf Lvovské oblasti následně informoval o explozích ve městě Drohobyč. „Bohužel jsou zásahy i ve Lvovské oblasti. Jedná se o průmyslový areál v Drohobyči,“ napsal na telegramu Kozyckyj, podle něhož na místě vypukl požár a objekt je částečně zničen. „Zatím nejsou informace o zraněných nebo mrtvých,“ dodal.
Borell se musel skrývat v krytu
V Kyjevě je v současné době šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který na sociální síti X napsal, že dnešní den zahájil v protileteckém krytu. Borrell je v Kyjevě od začátku ruské invaze už počtvrté.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že jeho armáda útočila „vysoce přesnými“ zbraněmi dlouhého doletu a bezpilotními letouny na podniky ukrajinského vojenskoprůmyslového komplexu vyrábějící bezpilotní čluny, raketové systémy, munici do salvových raketometů a výbušniny.
Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.
Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Rusko odsouvá spuštění projektu digitálního rublu o více než rok. Centrální banka dnes oznámila, že ruské banky budou muset klientům nabízet možnost plateb digitálními rubly od 1. září 2026. Moskva doufá, že systém zjednoduší zahraniční obchodní platby, které nyní komplikují západní sankce zavedené na Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.
Dohoda na navýšení výdajů na obranu, na které se dnes na summitu Severoatlantické aliance v Haagu shodly členské země, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) správnou cestou k zajištění bezpečné budoucnosti Česka.
Na síti X uvedl, že události posledních let nejen na Blízkém východě jasně ukázaly, že pokud není diplomacie podpořena reálnou ekonomickou a vojenskou silou, není účinná. Všechny členské státy NATO potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let.
