„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ukrajinská vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok. Počítá s příjmy ve výši 2 bilionů hřiven (přes bilion korun) a výdaji 3,6 bilionu hřiven, oznámil dnes na platformě Telegram ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Návrh rozpočtu, který je v zemi čelící ozbrojené agresi sousedního Ruska silně zaměřen na výdaje na obranu, bude předložen ke schválení parlamentu.
Rozpočet počítá s obrannými výdaji ve výši 2,22 bilionu hřiven. Šmyhal řekl, že přípravy návrhu rozpočtu, který je třetí od začátku ruské invaze, byly dokončeny „navzdory všem výzvám a nejistotě“.
„Priorita tohoto rozpočtu je velmi jasná - obrana a bezpečnost země,“ napsal premiér. „Opět budeme veškeré domácí zdroje směřovat k těmto cílům,“ dodal Šmyhal. Podle šéfa vlády bude „více peněz na ukrajinské zbraně, výzbroj, drony“.
Více než 400 miliard hřiven má být vyčleněno na sociální zabezpečení, z něhož jsou financovány důchody a podpory a dohromady 211 miliard hřiven půjde na zdravotnictví. Místní úřady kromě toho mají dostat peníze na podporu a výhodné půjčky pro podnikatele.
Polsko se zpozdilo se slíbenou platbou pro českou muniční iniciativu pro Ukrajinu, důvodem je vyšetřování někdejšího šéfa státních hmotných rezerv Michala Kuczmierowského. Dnes to v Kyjevě na tiskové konferenci s ukrajinským ministrem zahraničí Andrihem Sybihou prohlásil jeho polský kolega Radoslaw Sikorski. Slíbil zároveň, že po vyřešení případu Varšava peníze převede. Polská média už dříve informovala o tom, že Polsko jako jediné peníze neposlalo, ačkoli se k účasti na českém plánu zavázalo.
„Platby se trochu zpozdily,“ řekl Sikorski, který problém spojil s kauzou Kuczmierowského. O někdejšího šéfa polských hmotných rezerv se vyšetřovatelé zajímají kvůli možné účasti na organizované kriminalitě.
Podle médií se podílel i na pochybném výběrovém řízení na elektrické generátory pro Ukrajinu, které se do Ruskem napadené země nikdy nedostaly. „Myslím, že případ vyřešíme a platby odejdou,“ poznamenal Sikorski.
Ruská státní televize RT je klíčovou součástí válečné mašinerie Moskvy a snahy Ruska podkopávat demokratické spojence Ukrajiny, uvedlo dnes americké ministerstvo zahraničí. Mediální společnost nařklo, že úzce spolupracuje s ruskou armádou a organizuje výběr peněz na vybavení pro ruské vojáky na Ukrajině. Washington v této souvislosti oznámil nové sankce, informují světové zpravodajské agentury.
Krok přichází poté, co Spojené státy v posledních měsících vystupňovaly postup proti působení RT, kterou považují za nástroj ruské snahy ovlivnit listopadové prezidentské volby. Americké úřady zahájily vyšetřování Američanů, kteří v minulosti spolupracovali s ruskými státními televizemi. Také minulý týden vznesly obvinění proti dvěma zaměstnancům RT s tím, že poskytli miliony dolarů na propagování proruského obsahu skrze vlivné pravicové komentátory v USA.
RT (dříve známá jako Russia Today) byla v minulosti terčem amerických sankcí za šíření propagandy Kremlu. Dnešní tvrzení americké vlády ale naznačují, že role mediální organizace dalece přesahuje vlivové operace, napsala agentura AP. Americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že televize vybírá peníze na pušky či ochranné vesty pro Rusy na Ukrajině. Také uvedl, že není jen mediální skupinou, ale má i novou kybernetickou jednotku s vazbami na ruské tajné služby.
