Erdogan překvapivě vyzval k vrácení Krymu. Zmínil nezávislost a svrchovanost Ukrajiny
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes vyzval k navrácení Moskvou anektovaného Krymského poloostrova Ukrajině. Válka by podle něj měla skončit mírem respektujícím ukrajinskou územní celistvost, svrchovanost a nezávislost, informovala agentura Anadolu.
„Naše podpora územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny je neochvějná. Navrácení Krymu Ukrajině je požadavkem mezinárodního práva,“ řekl Erdogan ve videu určeném účastníkům čtvrtého summitu lídrů Krymské platformy v Kyjevě.
Ruská anexe podle Erdogana zhoršila postavení Krymských Tatarů, turkického národa žijícího na Krymu. Turecký prezident vyzval k dodržování jejich práv.
Krymská platforma má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení okupace Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes svým výnosem odvolal Andrije Jermaka z čela prezidentské kanceláře. Zelenskyj dříve oznámil, že Jermak požádal o odvolání. Demise následovala poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.
Polská prokuratura dnes obvinila pět osob, dva ukrajinské občany a tři občany Běloruska, ze špionáže pro cizí rozvědku. V případě odsouzení jim hrozí až 30 let za mřížemi, uvedl mluvčí prokuratury. Obvinění pracovali pro ruské zpravodajské služby, napsala agentura AFP.
Pětici podezřelých – Ukrajinku a Ukrajince, Bělorusku a dva Bělorusy – zadržela polská kontrarozvědka ABW tento týden ve Varšavě a ve městě Bialystok na východě Polska. Podezřelí, zverbovaní přes sociální síť Telegram, předávali cizí rozvědce snímky objektů kritické infrastruktury a míst klíčových pro bezpečnost země, za což dostávali odměny v kryptoměnách. To je podle ABW typický „modus operandi“ ruských rozvědek.
Turecko, členský stát NATO, se od začátku konfliktu snaží udržovat vztahy s Kyjevem i s Moskvou. Opakovaně také oběma stranám nabízí, že zprostředkuje mírové hovory. V předchozích dvou letech například Ankara vystupovala jako prostředník při jednání o dohodě, která umožnila přepravu ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle agentury Reuters uvedl, že Moskva doufá, že prezident Vladimir Putin bude moci podniknout cestu do Turecka a jednat s tureckým prezidentem Erdoganem, jakmile budou dokončeny patřičné přípravy. Putinova cesta do Ankary se od loňského roku opakovaně odkládala, údajně z bezpečnostních důvodů.
