Erdogan překvapivě vyzval k vrácení Krymu. Zmínil nezávislost a svrchovanost Ukrajiny
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes vyzval k navrácení Moskvou anektovaného Krymského poloostrova Ukrajině. Válka by podle něj měla skončit mírem respektujícím ukrajinskou územní celistvost, svrchovanost a nezávislost, informovala agentura Anadolu.
„Naše podpora územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny je neochvějná. Navrácení Krymu Ukrajině je požadavkem mezinárodního práva,“ řekl Erdogan ve videu určeném účastníkům čtvrtého summitu lídrů Krymské platformy v Kyjevě.
Ruská anexe podle Erdogana zhoršila postavení Krymských Tatarů, turkického národa žijícího na Krymu. Turecký prezident vyzval k dodržování jejich práv.
Krymská platforma má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení okupace Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo.
Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech.
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Kyslycja dnes ženevská jednání označil za „intenzivní, ale produktivní“ úsilí, které vedlo k podstatně revidovanému návrhu. Ten prý obě strany vnímaly nakonec pozitivně. Nejspornější záležitosti, včetně otázek území a širších vztahů mezi NATO, Ruskem a Spojenými státy, však byly podle Reuters vloženy do závorek, aby o nich mohli přímo rozhodnout americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.
Dcera bývalého prezidenta Jihoafrické republiky Jacoba Zumy čelí obvinění ze strany své sestry, že najala jihoafrické muže, aby nedobrovolně bojovali ve válce na Ukrajině. Informovala o tom dnes média. Případem se nyní zabývá podle agentury AP policie.
Nkosazana Zumaová-Mncubeová viní svojí sestru Duduzile Zumaovou-Sambudlaovou a další dva lidi z toho, že najali 17 jihoafrických mužů do ruských žoldnéřských uskupení. Tvrdili jim přitom, že se v Rusku zúčastní bezpečnostního cvičení, aby pak mohli pracovat jako bodyguardi pro stranu Jacoba Zumy uMkhonto we Sizwe (MK), uvedla mluvčí jihoafrické policie. Podrobnosti o dvou dalších obžalovaných ale podle AP nejsou zatím k dispozici.
Turecko, členský stát NATO, se od začátku konfliktu snaží udržovat vztahy s Kyjevem i s Moskvou. Opakovaně také oběma stranám nabízí, že zprostředkuje mírové hovory. V předchozích dvou letech například Ankara vystupovala jako prostředník při jednání o dohodě, která umožnila přepravu ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle agentury Reuters uvedl, že Moskva doufá, že prezident Vladimir Putin bude moci podniknout cestu do Turecka a jednat s tureckým prezidentem Erdoganem, jakmile budou dokončeny patřičné přípravy. Putinova cesta do Ankary se od loňského roku opakovaně odkládala, údajně z bezpečnostních důvodů.
