Erdogan překvapivě vyzval k vrácení Krymu. Zmínil nezávislost a svrchovanost Ukrajiny
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes vyzval k navrácení Moskvou anektovaného Krymského poloostrova Ukrajině. Válka by podle něj měla skončit mírem respektujícím ukrajinskou územní celistvost, svrchovanost a nezávislost, informovala agentura Anadolu.
„Naše podpora územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny je neochvějná. Navrácení Krymu Ukrajině je požadavkem mezinárodního práva,“ řekl Erdogan ve videu určeném účastníkům čtvrtého summitu lídrů Krymské platformy v Kyjevě.
Ruská anexe podle Erdogana zhoršila postavení Krymských Tatarů, turkického národa žijícího na Krymu. Turecký prezident vyzval k dodržování jejich práv.
Krymská platforma má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení okupace Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo.
Výchozím bodem pro jed nání o míru má být současná linie bojů, uvedl mluvčí německé vlády po dnešním telefonickém rozhovoru kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o americkému plánu na ukončení války. Ukrajinské síly podle nich musí zůstat schopny bránit suverenitu země.
O návrhu na ukončení bojů na Ukrajině, který předložila Trumpova administrativa, mají evropští představitelé hovořit během dneška právě také s americkým prezidentem.
Kyjev tentokrát čelí ještě většímu tlaku Washingtonu, aby přistoupil na Spojenými státy předložený návrh na ukončení války, než tomu bylo v předchozích jednáních, píše agentura Reuters s odkazem na dva informované zdroje. Podle nich Spojené státy tentokrát Ukrajině, která se brání ruské agresi, pohrozily, že jí zastaví dodávky zbraní a přestanou s ní sdílet zpravodajské informace, pokud plán nepřijme.
USA podle jednoho ze zdrojů chtějí Ukrajinu přimět, aby návrh podepsala do příštího čtvrtka.
Výchozím bodem pro jednání o míru má být současná linie bojů, uvedl mluvčí německé vlády po dnešním telefonickém rozhovoru kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o americkému plánu na ukončení války. Ukrajinské síly podle nich musí zůstat schopny bránit suverenitu země.
O návrhu na ukončení bojů na Ukrajině, který předložila Trumpova administrativa, mají evropští představitelé hovořit během dneška také s americkým prezidentem.
Turecko, členský stát NATO, se od začátku konfliktu snaží udržovat vztahy s Kyjevem i s Moskvou. Opakovaně také oběma stranám nabízí, že zprostředkuje mírové hovory. V předchozích dvou letech například Ankara vystupovala jako prostředník při jednání o dohodě, která umožnila přepravu ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle agentury Reuters uvedl, že Moskva doufá, že prezident Vladimir Putin bude moci podniknout cestu do Turecka a jednat s tureckým prezidentem Erdoganem, jakmile budou dokončeny patřičné přípravy. Putinova cesta do Ankary se od loňského roku opakovaně odkládala, údajně z bezpečnostních důvodů.
