Erdogan překvapivě vyzval k vrácení Krymu. Zmínil nezávislost a svrchovanost Ukrajiny
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes vyzval k navrácení Moskvou anektovaného Krymského poloostrova Ukrajině. Válka by podle něj měla skončit mírem respektujícím ukrajinskou územní celistvost, svrchovanost a nezávislost, informovala agentura Anadolu.
„Naše podpora územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny je neochvějná. Navrácení Krymu Ukrajině je požadavkem mezinárodního práva,“ řekl Erdogan ve videu určeném účastníkům čtvrtého summitu lídrů Krymské platformy v Kyjevě.
Ruská anexe podle Erdogana zhoršila postavení Krymských Tatarů, turkického národa žijícího na Krymu. Turecký prezident vyzval k dodržování jejich práv.
Krymská platforma má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení okupace Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
Turecko, členský stát NATO, se od začátku konfliktu snaží udržovat vztahy s Kyjevem i s Moskvou. Opakovaně také oběma stranám nabízí, že zprostředkuje mírové hovory. V předchozích dvou letech například Ankara vystupovala jako prostředník při jednání o dohodě, která umožnila přepravu ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle agentury Reuters uvedl, že Moskva doufá, že prezident Vladimir Putin bude moci podniknout cestu do Turecka a jednat s tureckým prezidentem Erdoganem, jakmile budou dokončeny patřičné přípravy. Putinova cesta do Ankary se od loňského roku opakovaně odkládala, údajně z bezpečnostních důvodů.
