Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Spojené státy zrušily chystaný budapešťský summit prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem kvůli tomu, že se ruská strana držela svých maximalistických požadavků ohledně Ukrajiny. Na svých internetových stránkách o tom píše deník Financial Times s odvoláním na lidi obeznámené s touto věcí.
Jen několik dnů poté, co se Trump s Putinem během telefonátu dohodli na tom, že se sejdou v Budapešti, aby jednali o možnostech ukončení ruské invaze na Ukrajinu, poslalo ruské ministerstvo zahraničí do Washingtonu dopis, v němž zdůrazňovalo, že je třeba se zabývat tím, o čem Putin mluví jako o „základních příčinách“ vpádu do sousední země. Jde o velké územní ústupky ze strany Kyjeva, výrazné omezení ukrajinských ozbrojených sil a záruku, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO.
Spojené státy summit zrušily po telefonátu mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraniční Markem Rubiem. Rubio po něm řekl Trumpovi, že Rusko vůbec neprojevuje ochotu jednat, uvedl jeden ze zdrojů Financial Times.
O poškození teplárny v ruském městě Orjol při náletu ukrajinských dronů informoval na sociální síti tamní gubernátor Andrej Klyčkov, podle kterého se nálet obešel bez obětí a požárů. Současně varoval, že zveřejnování záběrů ilustrujících fungování protivzdušné obrany a způsobené škody napomáhá nepříteli. Ale i tak se na internet dostaly záběry z útoku na teplárnu.
Ukrajinské drony napadly také blíže neupřesněný objekt infrastruktury u města Vladimir, oznámil gubernátor Alexandr Avdějev. Zpravodajský kanál Astra zveřejnil záběry požáru tamní rozvodny. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o zničení 14 ukrajinských dronů nad Voroněžskou, Belgorodskou, Kurskou, Kalužskou a Tulskou oblastí. O případných škodách se nezmínilo.
Nejméně dva raněné si během noci vyžádal nálet ruských dronů na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleh Hryhorov a také úřadující starosta města Artem Kobzar s tím, že počet zraněných se ještě upřesňuje. Na sociálních sítích se mezitím podle serveru BBC News objevily informace o čtyřech zraněných. Náletům ukrajinských dronů během noci čelila ruská města.
