Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Slovenský premiér Robert Fico tvrdí, že jsou snahy zmařit dříve ohlášené setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti. Vyslovil se pro co nejrychlejší konání summitu s podporou Evropské unie. V příspěvku na sociální síti Fico také opět kritizoval přístup EU k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.
„Vždy jsem tvrdil, že EU se změnila na válečný kabinet, že podstatná část členských států EU podporuje válku na Ukrajině v naivní domněnce, že takto lze oslabit až porazit Rusko,“ uvedl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.
Fico doplnil, že nevěří, že EU chce rychlý mír na Ukrajině. Pro jeho dosažení by evropský blok měl podle něj udělat všechno pro to, aby se summit Trumpa s Putinem uskutečnil bez překážek a co nejrychleji.
„Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii poté, co se posunulo rozhodnutí USA ohledně střel Tomahawk,“ uvedl Zelenskyj.
Zdá se, že odmítnutí Moskvy okamžitě zavřít palbu na Ukrajině je to, co ohrozilo summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, informovala agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Neschopnost Marca Rubia a Sergeje Lavrova dohodnout se na schůzce během telefonátu naznačuje, že summit Trump-Putin se podle dvou vysoce postavených evropských diplomatů nemusí konat.
„Myslím, že Rusové chtěli příliš mnoho a Američanům bylo jasné, že pro Trumpa v Budapešti žádná dohoda nebude,“ řekl jeden ze zdrojů agentury.
„Rusové vůbec nezměnili svůj postoj a nebudou souhlasit s tím, že ,zastaví se tam, kde jsou‘,“ řekl druhý diplomat. „A myslím, že Lavrov pronesl stejný projev a Rubio reagoval něčím jako: ‚Uvidíme se později.‘“
Ani jedna ze stran se veřejně nevzdala plánů na uspořádání schůzky v Budapešti a snahy o uspořádání summitu v Maďarsku. „Zdá se, že pokračují,“ poznamenává agentura Reuters.
