Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
„Operátoři 59. samostatné útočné brigády 'Dravci výšin' zničili FPV dronem helikoptéru Mi-8,“ chlubí se videem dronové síly ukrajinské armády zvané „Maďarovi ptáci“. A to přímo za letu. Podle deníku The Kyiv Independent to bylo v Doněcké oblasti u obce Kotljarivka.
Okresní soud v Přímořském kraji na ruském Dálném východě prodloužil do 3. listopadu vazbu francouzskému cyklistovi Sofianovi Sehilimu, který se pokusil překonat světový rekord v nejrychlejším přejetí Evropy a Asie. Čtyřiačtyřicetiletého vytrvalostního cyklistu zatkli podle médií začátkem září na rusko-čínské hranici a ruské úřady ho obvinily z nelegálního překročení hranice. Hrozí mu až dva roky vězení.
Sehili podle AFP mířil z portugalského Lisabonu do Vladivostoku na ruském Dálném východě. Pro vstup do Ruska měl elektronické vízum, ale údajně se pokusil překročit hranici na přechodu určeném pouze pro ruské a čínské občany a poté na jiném místě, kde je přecházení hranic pěšími zakázáno, citovala AFP už dříve ruského činitele.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Jakuba Netíka, a potvrdil tak podmíněný trest za schvalování zločinu proti míru. Netík na facebooku opakovaně obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. V dovolání uváděl, že šlo o politické projevy, a poukazoval na princip názorové plurality, která je základním kamenem demokracie. NS však zdůraznil, že Rusko se bez pochybností dopustilo zločinu proti míru a Netík jej schvaloval, za což poprávu dostal trest. Rozhodnutí je zpřístupněné v databázi soudu.
„Obviněný není volán k trestní odpovědnosti za prosté šíření dezinformací v rámci veřejné diskuse, nýbrž za opakované veřejné schvalování ruské agrese jako nástroje spravedlnosti s jasnými prvky vyvolávajícími nenávist vůči části Ukrajinců,“ stojí v rozhodnutí NS.
Soud v Litoměřicích uložil Netíkovi 15 měsíců s podmínečným odkladem na tři roky, Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek potvrdil. Poté si Netík vyslechl souhrnný trest 27 měsíců odkladem na čtyři roky za vyhrožování ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), dalším politikům a bývalému radnímu České televize Zdeňku Šarapatkovi.
