Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Švédsko poskytne v následujících dvou letech Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 80 miliard švédských korun (178 miliard Kč). Informovala o tom dnes podle agentury AFP tamní vláda. Ukrajina už čtvrtým rokem čelí ruské ozbrojené agresi.
„Chceme zdůraznit, že naše podpora Kyjeva je dlouhodobého charakteru,“ uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Doplnil, že jeho země by slíbenou vojenskou pomoc Ukrajině dodala i v případě, že se podaří dojednat příměří, nebo dokonce mírovou dohodu s Ruskem.
Švédský ministr oznámil tyto plány při představení vojenské pomoci napadené zemi pro letošní rok. Ta bude podle něj zahrnovat mimo jiné 18 kusů samohybných houfnic Archer, munici, drony s dlouhým doletem, námořní zařízení a vybavení pro protivzdušnou obranu.
Při nedávném průniku dronů do polského vzdušného prostoru mířilo pět z nich přímo k základně Severoatlantické aliance, přes kterou proudí západní vojenská technika na Ukrajinu, píše na svých internetových stránkách německý deník Die Welt. Odvolává se přitom na předběžné polské vyšetřování. Kvůli incidentu, za kterým podle Polska stojí Rusko, se ve středu vpodvečer konal interní bezpečnostní brífink aliance.
Welt uvádí, že tři z pěti dronů, které se pohybovaly přímým směrem k základně NATO, sestřelily nizozemské stíhačky F-35, další dva se zřítily za zatím nevyjasněných okolností. Ukrajina se od roku 2022 brání rozsáhlé ruské ozbrojené agresi a právě přes Polsko do napadené země směřují největší dodávky západní vojenské pomoci.
Na žádost Polska se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN (RB OSN), aby jednala o narušení polského vzdušného prostoru údajně ruskými bezpilotními prostředky v noci na středu. Oznámilo to polské ministerstvo zahraničí. Agentura AFP s odvoláním na jihokorejské předsednictví RB OSN informuje, že zasedání se bude konat v pátek ve 21:00 SELČ.
Svolání Rady bezpečnosti je reakcí na bezprecedentní událost, kdy se členský stát NATO poprvé během ruské války proti Ukrajině zahájené v únoru 2022 přímo podílel na zničení cizích vojenských prostředků nad svým vlastním územím, připomíná agentura Reuters. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dnes řekl, že Polsko chce tímto způsobem přitáhnout "pozornost celého světa k tomuto bezprecedentnímu útoku".
