Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
V noci na pondlělí zasáhly útočné drony dvoupatrovou obytnou budovu v obci Novodoneckij v Kramatorském okrese, což mělo za následek smrt 77letého muže a jeho 51leté dcery, informovala podle BBC Doněcká oblastní prokuratura.
Další dva lidé byli zraněni. Ruské úřady se k útoku nevyjádřily.
Evropská delegace tento týden odcestuje do Washingtonu, aby projednala možnost společného postupu k uvalení sankcí na Rusko, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil, že je připraven přejít k druhé fázi sankcí proti Rusku. Oznámil také, že evropští lídři (kteří přesně, Trump neuvedl) přijedou v pondělí nebo v úterý do USA, aby jednali o Ukrajině.
V rámci nového, 19. balíčku má Evropská unie podle agentury Bloomberg v úmyslu uvalit sankce na několik ruských bank a energetických společností. Sankce se navíc mohou dotknout ruských platebních systémů, kreditních karet a kryptoměnových burz. EU také plánuje zavést další omezení obchodu s ropou.
Ukrajinské drony v srpnu zasáhly více než 67 000 ruských cílů, uvedl vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Konkrétně drony dlouhého doletu zasáhly 60 cílů na ruském území.
„Schopnost Ruska vyrábět palivo a mazivo pro armádu, její letecké zbraně, rakety a bezpilotní letouny, systémy protivzdušné obrany byla oslabena a fungování dopravního systému bylo narušeno,“ řekl Syrsky.
Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny také informoval o obnovení kontroly nad 58 kilometry čtverečními ukrajinského území během srpna. Ruské jednotky, uvedl Syrskyj, dobyly 13,5 kilometru čtverečních v Dobropilském směru a ztratily 25,5 kilometru čtverečních. V Pokrovském směru dobyly 5 kilometrů čtverečních a ztratily 26 kilometrů čtverečních. Syrskyj odhadl převahu ruských sil a zdrojů na trojnásobek, v hlavních oblastech na 4–6násobek.
