Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Kyjev si předvolal velvyslance Maďarska kvůli tomu, že Budapešť zakázala vstup do Schengenu ukrajinskému veliteli útoku na ropovod Družba v Rusku. Takové předvolání je formálně ostrým diplomatickým krokem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem hovořil o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to z dnešního vyjádření Zelenského, podle něhož Ankara zjišťuje, jak může přispět k zajištění bezpečnosti, především v Černém moři.
„Poradci pro národní bezpečnost nyní pracují na každé konkrétní složce a celý rámec bude sepsán příští týden. Prezident Erdogan mě informoval, že do procesu zapojil svého ministra obrany, aby prozkoumal, jak může Turecko přispět k zajištění bezpečnosti, zejména v Černém moři,“ napsal na síti X ukrajinský prezident. Svému tureckému protějšku pak vyjádřil vděk za podporu a odhodlání pomoci dosáhnout míru.
Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov mezitím na facebooku napsal, že dnes v Turecku jednal s tamním ministrem obrany Yaşarem Gülerem o bilaterální obranné spolupráci a o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, včetně námořní bezpečnosti.
Vývoz ruské ropy do Indie se podle obchodníků příští měsíc zvýší, a to navzdory novým americkým clům, která mají Indii odradit od obchodování s Ruskem. Informuje o tom agentura Reuters. Zdroje agentury z odvětví uvedly, že podle předběžných údajů o nákupech zvýší indické rafinerie v září odběr ruské ropy oproti srpnu o deset až dvacet procent, tedy o 150.000 až 300.000 barelů denně.
Indie podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump proto od středy zvýšil cla na dovoz indického zboží do USA až na 50 procent.
