Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Američtí vojenští velitelé spolu s partnery z několika evropských států připravili možnosti vojenské pomoci Ukrajině, které se chystají představit poradcům pro národní bezpečnost ve svých zemích. S odkazem na nejmenovaného amerického činitele to dnes napsala agentura Reuters. Agentura již dříve uvedla, že se američtí a evropští vojenští stratégové začali zabývat otázkou poválečných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Děje se tak v návaznosti na slib prezidenta Donalda Trumpa o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody s Ruskem.
České Budějovice 21. srpna (ČTK) - Otázka případné účasti Česka v mírových jednotkách na Ukrajině je předčasná. Mír na Ukrajině zatím není a není jasné ani to, jak by eventuální mezinárodní mírová mise vypadala. Novinářům to dnes na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zásadní bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je podle něj znovuvybudování silné ukrajinské armády, která by odstrašila Rusko.
„Nemáme zatím žádný mír na Ukrajině. Nemáme dokonce ani zformulovánu cestu k němu, tu hledáme. A neznáme tedy podobu toho, jakým způsobem by třeba byla konstruována případná mezinárodní mise,“ řekl dnes Fiala.
Prezident petr Pavel by v současné době považoval přerušení pomoci Ukrajině za nesmyslné. „Logicky budeme Ukrajinu podporovat nejen při mírových jednáních, ale až bude dosaženo nějaké dohody a budou tam nějaká technická opatření, jak zajistit mír, tak bychom se na nich měli podílet. Forma garancí se teprve teď upřesňuje,“ uvedl na akci v botanické zahradě v Troji.
„Armáda ČR identifikovala už před nějakou dobou možné příspěvky, takže určité moduly, kterými bychom mohli přispět, už identifikovány jsou. […] Je to nejenom přítomnost na zemi, ale i možnost ochrany vzdušného prostoru. Je to ale třeba i technická pomoc při ochraně hranice,“ vysvětlil.
