Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
„Dnes je v Charkově den smutku. Pět lidí zemřelo, včetně rok a půl staré holčičky. Dvacet lidí bylo zraněno, nejmladšímu poraněnému je jen šest let. Toto jsou následky teroristického útoku na obytný dům,“ napsal charkovský starosta Ihor Terechov na platformě Telegram.
Zanedlouho na stejné platformě uvedl, že se našlo ještě jedno tělo a zahynulo celkem šest civilistů. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov na telegramu mimo jiné sdělil, že mezi zabitými je také šestnáctiletý chlapec a mezi zraněnými šest dětí.
Německo bude muset při zajištění míru na Ukrajině hrát důležitou roli, své vojáky se ale na její území vyslat nechystá, řekl podcastu webu table.media německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Bundeswehr se podle něj bude soustředit na obranu členských států NATO.
Ukrajina potřebuje podle Wadephula silné bezpečnostní záruky. Vyslání německých vojáků na Ukrajinu ale ministr odmítl. Bundeswehr má nyní brigádu na území Litvy, případné vyslání dalších vojáků na Ukrajinu by bylo podle Wadephula nad možnosti německé armády.
Se svým spolustraníkem ovšem nesouhlasí vlivný expert vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) na zahraniční a bezpečnostní politiku Roderich Kiesewetter. Mediální skupině NBR řekl, že evropské země by měly být ochotny zajistit případné příměří i prostřednictvím vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. Německo by podle něj mělo jako hospodářsky nejsilnější země v Evropě do mírových jednotek „samozřejmě přispět“.
Do Maďarska neproudí ruská ropa, příčinou je ukrajinský útok na transformátorovou stanici ropovodu vedoucího na maďarské území. Na svém facebookovém účtu to dnes uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ministr napsal, že hovořil s ruským náměstkem ministra energetiky Pavlem Sorokinem. Ten mu sdělil, že odborníci pracují na obnově transformátorové stanice. Není ale jasné, kdy budou dodávky obnoveny, uvedl podle Szijjárta ruský ministr.
