Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Předzvěst spuštění digitální „železné opony“, která odstřihne Rusy od nezávislých zdrojů informací, komentuje přijetí ostrého zákona o trestnosti vyhledávání určitých informací šéfredaktor serveru Meduza. „Je to krok na cestě ke kriminalizaci čtení. Nejspíše se jednou v Rusku stane sám fakt vyhledávání nezávislých informací trestným činem,“ řekl šéfredaktor Ivan Kolpakov polskému listu Gazeta Wyborcza. Dodal, že na portál se už obracejí ruští čtenáři, aby o nich smazali veškeré údaje. Portálu také během 24 hodin ubylo na sociálních sítích 20 000 lidí, kteří jej sledovali, jakkoli úřady dosud nezařadily Meduzu mezi extremisty. To se může ale každým okamžikem změnit.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes poděkoval Česku za muniční iniciativu, kterou Praha pomáhá Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Řekl to na tiskové konferenci po setkání s českým premiérem Petrem Fialou v Berlíně. Německo a Česko jsou podle Merze blízcí partneři a přátelé, do budoucna bude klíčové prohloubení spolupráce v bezpečnosti a obraně. S tím souhlasil i Fiala, který přivítal, že s nástupem Merze do funkce kancléře Německo převzalo větší zodpovědnost za bezpečnost Evropy.
Merz označil českou muniční iniciativu za „příkladnou“ pomoc Ukrajině. Německo do ní podle něj přispívá „z přesvědčení“. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul na nedávné návštěvě Prahy řekl, že Berlín přispěl už více než miliardou eur (téměř 25 miliard korun). „Společně zvyšujeme tlak na Rusko,“ dodal dnes kancléř a připomněl také společné schválení 18. balíku protiruských sankcí Evropské unie.
Další kolo rusko-ukrajinských jednání je naplánováno na středu v Istanbulu, uvedla ruská agentura Interfax s odvoláním na své zdroje - a potvrdila tak, co řekl již včera ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Očekáváme, že hlavním dnem rozhovorů bude středa 23. července,“ řekl Interfaxu jeho zdroj v Istanbulu. Stejnou informaci pak potvrdil zdroj v Moskvě.
„Doufáme, že (jednání) bude tento týden. Jakmile budeme připraveni, učiníme oznámení o termínu,“ řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. S ohledem na složitost rusko-ukrajinského sporu „není důvod očekávat nějaké průlomy z kategorie zázraků“, dodal; Rusko podle něj hodlá i nadále „usilovat o realizaci svých zájmů a plnit původně stanovené úkoly“.
