Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Kreml označil nové sankce ze strany Evropské unie za nelegální. Každý nový balík sankcí podle něj vede k negativním následkům pro země, které ho podporují. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov také poznamenal, že Rusko nové sankce prozkoumá, aby minimalizovalo jejich odpad. Zároveň podotkl, že už si Moskva vůči takovým opatřením vybudovala jistou imunitu.
Slovensko i po změně názoru na 18. balík protiruských sankcí považuje restrikce vůči Moskvě za škodlivé pro evropské země. „Stále jsme přesvědčeni, že mírového ujednání na Ukrajině se dosáhne jen díky diplomatickému úsilí a ne desítkami sankcí, které často více ohrožují samotné evropské státy,“ uvedl ministr zahraničí Juraj Blanár. Slovensko vyjednalo záruky energetické bezpečnosti od Evropské komise a dřívější blokování nových sankcí bylo důležité pro dosažení alespoň nějaké dohody s cílem zmírnit dopady nepromyšleného odstřižení od ruských energií.
Vládní strana SNS, jejíž předseda Andrej Danko se netají proruskými názory, vyjádřila zklamání, že se Slovensko rozhodlo podpořit nový balík sankcí. Poslanci SNS letos v červnu prosadili ve slovenské sněmovně usnesení, že členové Ficova kabinetu už nemají hlasovat pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Fico i právníci ale uvedli, že toto usnesení není pro vládu závazné.
Ukrajinské letectvo nad ránem oznámilo, že Rusové útočili 35 drony, z nichž 11 protivzdušná obrana sestřelila a dalších šest, které Kyjev označil za imitace úderných dronů, odrazila elektronicky. Nejméně dva lidé na Ukrajině kvůli ruským útokům zemřeli, několik lidí utrpělo zranění.
„V důsledku ruského útoku zahynul ve Stepnohirské hromadě čtyřiašedesátiletý člověk...V několika vícepodlažních budovách vypukl požár,“ napsal šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov na platformě Telegram. Rusové podle Federova na Stephnohirskou hromadu útočili řízenými leteckými pumami KAB.
Při útoku ruského dronu v Pavlohradském okrese Dněpropetrovské oblasti zahynul jeden člověk a další dva byli zraněni, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastního šéfa Serhije Lysaka a ukrajinské dráhy Ukrzaliznycja. Podle nich byl zabit strojvedoucí vlaku.
