Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR stojí za dvěma výbuchy, které dnes ráno zahřměly ve Vladivostoku na ruském Dálném východu. Terčem operace HUR byl výsadkový prapor 155. samostatné gardové brigády námořní pěchoty, která se účastní války Ruska proti Ukrajině, píší agentura Unian a server RBK-Ukrajina s odvoláním na své anonymní zdroje.
Jeden výbuch podle těchto zdrojů se odehrál na kontrolním stanovišti u zátoky Desantnaja, kde se nachází cvičiště námořní pěchoty, druhý pak v kasárnách jednotky a jejího velitelství. „Exploze zasáhly živou sílu, vojenskou techniku a speciální prostředky,“ tvrdí zdroje.
Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Bělehrad a Moskva společně prošetří tvrzení ruské rozvědky SVR, že srbské zbrojovky dodávají munici Kyjevu navzdory neutralitě, kterou v rusko-ukrajinské válce oficiálně hlásá Srbsko. Napsala to dnes agentura Reuters. SVR o den dříve obvinila členské státy NATO, včetně Česka, že pomáhají zprostředkovat dodávky srbské munice ukrajinským vojákům.
Vučić státní televizi RTS řekl, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem při své návštěvě Moskvy 9. května jednal o srbském vývozu zbraní na Ukrajinu, a některá obvinění SVR popřel, píše Reuters. „Společně s ruskými partnery jsme vytvořili pracovní skupinu, která má zjistit fakta. Některé z věcí, které byly řečeny, nejsou pravdivé,“ řekl ve čtvrtek v televizi.
Některá ukrajinská média s odvoláním na nejmenované zdroje uvádí, že ukrajinská vojenská tajná služba (HUR) stojí za dvěma silnými výbuchy, které se dnes ráno ozvaly poblíž zátoky Děsantnaja u Vladivostoku na Dálném východě. Rádio Svoboda uvedlo, že v zátoce se může nacházet cvičiště námořní pěchoty ruské Tichomořské flotily, jejíž jednotky se účastní invaze na Ukrajinu.
Zasažen byl vojenský personál, armádní technika a speciální vybavení, uvedl server RBK Ukrajina. Lidé v okolí podle něho vypověděli, že na místo přijelo nejméně deset sanitek a přiletěl tam evakuační vrtulník. Nákladní auta prý odvážela poničenou techniku. Místní úřady informovaly, že explodovaly tlakové nádoby na plyn a nikomu se nic nestalo.
