Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Na Rudém náměstí v Moskvě začala vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Účastní se jí ruský prezident Vladimir Putin, čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě je také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chybí.
Přehlídku, která má trvat zhruba hodinu, odstartoval ruský ministr obrany Andrej Belousov, který ve stoje z jedoucího otevřeného vozu zdraví vojáky, kteří zaplnili velkou část Rudého náměstí.
Ceremonii přihlíží tisíce lidí, včetně veteránů druhé světové války a státníků. Putin, který dnes pronese projev, sedí na tribuně vedle čínského prezidenta Sia, který je jeho klíčovým spojencem. Před zahájením přehlídky v 10:00 místního času (9:00 SELČ) ruský prezident v Kremlu vítal zahraniční hosty, mezi nimiž je například také brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva či srbská hlava státu Aleksandar Vučić.
Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni dle ukrajinské strany. Pravdivost informací nelze v průběhu války ověřit.
Nový německý kancléř Friedrich Merz a americký prezident Donald Trump se včera v prvním společném telefonátu dohodli na úzké spolupráci s cílem ukončit válku na Ukrajině. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Oba politici se podle něj také shodují, že je třeba rychle urovnat obchodní spory mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
„Spolkový kancléř Merz ujistil amerického prezidenta, že 80 let po konci druhé světové války zůstávají USA nepostradatelným přítelem a partnerem Německa,“ stojí v prohlášení vládního mluvčího k telefonátu. Trump podle něj Merzovi rovněž poblahopřál k úternímu nástupu do funkce kancléře.
Trump a Merz se podle Berlína dohodli na „úzké spolupráci s cílem ukončit válku na Ukrajině“, oba sdílejí názor, že „zabíjení na Ukrajině musí rychle skončit“. Rusko politici společně vyzvali, aby souhlasilo s příměřím, a vytvořilo tak prostor pro jednání. Ukrajina se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Podle německého prohlášení Trump podporuje snahy Německa, Francie, Británie, Polska a dalších evropských partnerů o dosažení trvalého míru.
