Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Polský premiér Donald Tusk při dnešní vzpomínce na památku 20.000 polských důstojníků, zajatých a zavražděných Sověty před 85 lety v Katyňském lese u Smolenska v Rusku, připomněl ruský útok na ukrajinské město Sumy, kde dnes ruské rakety zabily více než tři desítky lidí a dalších osm desítek zranily. „To zlo je stále hmatatelné a viditelné,“ prohlásil podle listu Gazeta Wyborcza a varoval, že toto zlo ohrožuje i dnešní svobodné Polsko a Evropu.
„Nedokážeme o tom moudře mluvit, když vidíme, jak zlo poráží dobro. Kdy špatní lidé tasí zbraň a střílí do týlu nevinné. Dokonce ani nevíme, zda ty, co zahynuli, nazývat oběťmi Katyně, anebo hrdiny národní legendy,“ řekl Tusk. Zdůraznil současně, že dnes nelze mlčet. „Tamto zlo bylo poraženo a žijeme dnes v nezávislé, svrchované a svobodné vlasti, ale zlo, které bylo zdroje onoho zločinu, stále číhá kolem nás." A připomněl, že ruské rakety v ukrajinském městě Sumy zabily dnes desítky lidí.
Dvě ženy dnes zahynuly při ruském ostřelování města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ženy byly podle něj na dvoře pětipodlažní budovy, když Kupjansk zasáhly střely vypálené z ruského raketometu.
Rusko neusiluje o mír, řídí ho vrazi, reagoval český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) na dnešní ruský útok na ukrajinské město Sumy s desítkami mrtvých. Za neomluvitelný a barbarský označil útok během křesťanského svátku předseda lidovců a ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oba se vyjádřili na sociální síti X.
Lipavský napsal, že myslí na všechny pozůstalé obětí, které odporný útok na město Sumy zabil. „Rusko se nechce změnit, Rusko neusiluje o mír. Je řízeno vrahy, kteří každý den dokazují, že neusilují o mír. Česko zůstává s Ukrajinou,“ dodal.
„Naprosto barbarský útok ruských agresorů na Květnou neděli,“ uvedl Výborný k raketovému útoku, který si vyžádal nejméně 30 mrtvých a víc než 80 zraněných včetně dětí. „Neomluvitelné, neakceptovatelné, reálně jde o válečné zločiny,“ podotkl. Doplnil, že doufá, že americký prezident Donald Trump naplní svá slova a donutí režim ruského prezidenta Vladimira Putina k zastavení palby a k jednání.
