Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika, na kterého bosenská justice vydala mezinárodní zatykač. O schůzce v Kremlu informoval podle médií Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který další podrobnosti neuvedl. Dodik uvedl, že v Moskvě bude i 9. května na oslavách sovětského vítězství ve druhé světové válce, napsal na svém webu list Kommersant, který zveřejnil i snímek z přijetí u Putina.
Hledaný bosenskosrbský vůdce Milorad Dodik v pondělí zveřejnil video, na němž je zachycen na moskevském Rudém náměstí. Do Ruska přicestoval navzdory mezinárodnímu zatykači vydanému kvůli podezření, že porušil bosenskou ústavu.
Napětí uvnitř balkánské země vzrostlo po rozsudku z konce února, který Dodikovi nepravomocně uložil trest vězení na jeden rok a rovněž šestiletý zákaz výkonu politických funkcí. Dodik stál před soudem za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta, kterého mezinárodní společenství pověřilo dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995.
Také čtvrtý z amerických vojáků, kteří byli pohřešováni v Litvě, je po smrti, uvedl dnes podle agentury Reuters Bílý dům. Smrt tří ostatních potvrdil litevský prezident Gitanas Nauseda už v pondělí. Vojáci byli pohřešováni od minulého týdne, šéf NATO Mark Rutte už tehdy řekl, že nejspíš zemřeli při výcviku.
Čtveřice vojáků zapadla v obrněném vozidle Hercules M88 do bažiny ve vojenském prostoru na východě Litvy. Obrněnec se z téměř pětimetrové hloubky podařilo vytáhnout až v pondělí ráno, přičemž byla nalezena tři těla. Po těle čtvrtého vojáka se nadále pátralo.
Cvičiště u města Pabradé, kde se neštěstí stalo, leží nedaleko hranic Litvy s Běloruskem a je hlavním výcvikovým prostorem litevské armády.
Všichni lidé či firmy, kteří v Británii pracují pro ruské instituce, se budou muset registrovat. Podle agentur to dnes prohlásil náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Požadavek, který je součástí britské snahy čelit nekalým ruským aktivitám v zemi, bude platit od začátku července.
Jarvis poslancům britského parlamentu sdělil, že registraci budou podléhat lidé či firmy mající dohodu s ruskými státními institucemi, například vládními úřady, ozbrojenými silami, tajnými službami či parlamentem. Kdo se nezapíše, může dostat až pětiletý trest vězení.
Program má být podle britské vlády klíčovým nástrojem pro „odhalení a znemožnění aktivity poškozující naši zemi“, napsala agentura AP.
