Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Největší zahraniční firmy, které z Ruska odešly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, se zatím vrátit neplánují. S odkazem na průzkum portálu The Bell to uvádí polský deník Rzeczpospolita. Ruské úřady ale tvrdí opak a například agentura Reuters před měsícem napsala, že některé firmy by o návratu na kdysi vysoce růstový trh mohly uvažovat, pokud administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvolní dosavadní sankce.
Po změně americké zahraniční politiky a neurčitých náznacích Američanů, že se sankce zruší, začali ruští představitelé hovořit o brzkém návratu západních společností do Ruska. V jejich podání dokonce jako by to byl Západ, kdo o něj usiluje, píše polský deník.
Úřady západní firmy varují, že nebudou vítány s otevřenou náručí. Ministerstva a zákonodárci pro ně připravují drakonické podmínky, které je zavazují získat místní partnery nebo předat veškeré technologie. Šéf výboru pro finanční trhy dolní komory parlamentu Anatolij Aksakov slíbil, že americké platební firmy Visa a Mastercard začnou v Rusku znovu nabízet své služby, protože ztratily velký trh a chtějí se na něj vrátit.
Ruský šachový velmistr a exilový disident Garri Kasparov tweetuje „nejnovější ruský vtip“, jak uvádí. „Trump v posmrtném životě dostane povolení vrátit se na jednu hodinu na Zemi. Vejde do baru v New Yorku a zeptá se barmana, jak se daří Americe. Udivený muž povídá: 'Wow, pane, to díky vám máme tu nejúžasnější říši! Grónsko, Panama a Kanada!' 'To je skvělé‚ a co Evropa?‘ 'No jo, ti nám taky nemohli odolat!‘
'Krása,' chválí si Trump. 'No, už se musím vrátit, kolik vám dlužím?' 'Jeden rubl a padesát kopějek,' odpoví barman.“
Ukrajinské vzdušné síly oznámily útok celkem 137 ruských dronů a uvedly, že 63 z nich sestřelily a dalších 64, které označuje za imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu zbylých strojů se nezmiňují.
Kvůli ruskému dronovému útoku v noci vypukly v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti požáry ve dvou podnicích, informoval šéf oblastní vojenské správy Serhij Lysak bez bližších podrobností. Úder se podle něj obešel bez zraněných.
V Kyjevě spadly trosky dronu do areálu školy, uvedl na telegramu náčelník vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko. Žáci byli podle něj v době poplachu v krytech.
