Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
K nočnímu útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu se na síti X vyjádřil i prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. „Terčem útoku se stala různá zařízení v několika regionech - Oděsa, Poltava, Černihiv a Ternopil. Celkem Rusové použili téměř 70 raket, jak řízených, tak balistických, a také téměř 200 útočných dronů. To vše bylo namířeno proti infrastruktuře, která zajišťuje běžný život. V současné době probíhají opravy a obnovovací práce všude tam, kde je to potřeba,“ napsal. „V Charkově zasáhla ruská raketa místo v blízkosti obytného domu. Lidé byli zraněni,“ dodal bez bližšího upřesnění.
Při této příležitosti Zelenskyj znovu poděkoval spojencům za dodaná letadla, která pomáhala nepřátelské rakety a bezpilotní letouny sestřelovat. „Dnes jsou na ochranu ukrajinského nebe nasazeny stíhačky F-16 a letouny Mirage poskytnuté Francií. Zejména Mirage úspěšně zachytily ruské řízené střely,“ uvedl.
Ukrajina obdržela od Británie prvních 752 milionů liber (asi 22,4 miliardy Kč), které jsou zajištěny výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Dnes to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal na platformě X.
Ukraine has received the first funds from the UK, secured by the proceeds of frozen russian assets. That's £752m under the G7 #ERA initiative. The funds will go towards strengthening Ukraine's defence capabilities. I am grateful to @Keir_Starmer, the UK Government and our G7…
— Denys Shmyhal (@Denys_Shmyhal) March 7, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři. Napsaly to agentury Reuters a AFP s odvoláním na jeho vyjádření k rozsáhlým nočním vzdušným útokům, které Rusko zaměřilo na ukrajinskou energetickou a plynárenskou infrastrukturu.
„Prvním krokem k nastolení skutečného míru musí být donucení Ruska, která je jediným zdrojem této války, aby zastavilo právě tyto útoky proti životu. To je reálně kontrolovatelné. Ticho na obloze - zákaz používání střel, dronů s dlouhým doletem a leteckých pum. A také ticho na moři - skutečná záruka běžné lodní dopravy,“ napsal na platformě Telegram Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina je připravena „jít mírovou cestou“. „Je to Ukrajina, kdo chce mír od první vteřiny této války. Úkolem je donutit Rusko zastavit válku,“ dodal.
