Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ministr zahraničí Jan Lipavský bude kandidovat na podzim 2025 do Sněmovny za ODS na pražské kandidátce Spolu. Svou kandidaturu vysvětlil i převratnými událostmi v mezinárodním prostředí v posledních letech a měsících. Zmínil v té souvislosti válku na Ukrajině, ruskou informační válku a sabotáže namířené proti ČR i Evropě. Oslabuje mezinárodní řád a do určité míry i transatlantická vazba, míní.
„Bude proto záležet, zda ve Sněmovně převáží síly, které chtějí jednotnou, bezpečnou a prosperující Evropu, nebo síly, které rizika spojená s Ruskem zesměšňují,“ míní.
Dostal Trump dopis od Zelenského, nebo ne? Servery Ukrajinska pravda nebo Liga.net upozornily na vyjádření velvyslankyně v USA Oksany Markarovové, která na facebooku mimo jiné napsala: „Prezident Donald Trump přečetl ve svém projevu k národu příspěvek našeho prezidenta Volodymyra Zelenského a řekl: 'Vážím si toho, že napsal tento dopis'.“
Zelenského mluvčí pro Liga.net potvrdil, že ukrajinský prezident žádný „dopis“ neposílal a že Trump hovořil o příspěvku na sociální síti. Zelenskyj v úterý na X zveřejnil vyjádření, jehož části odpovídají textu citovanému Trumpem.
Mluvčí Kremlu mezitím označil za pozitivní signál informaci o Zelenského ochotě vyjednávat. Moskvě ovšem není jasné, s kým usednout ke stolu, poznamenal Dmitrij Peskov a připomněl Zelenského výnos z roku 2022 zakazující vyjednávání s ruskou stranou.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 181 bezpilotními letouny a čtyřmi střelami, přičemž protivzdušná obrana sestřelila 115 dronů. Na facebooku to dnes uvedlo ukrajinské letectvo s poznámkou, že 55 dalších přístrojů byly imitace útočných dronů, které zmizely z radarů, aniž způsobily škody.
O osudu zbylých bezpilotních letounů a střel se konkrétně nezmiňuje, stručně ale informuje o škodách v Kyjevské, Oděské, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti. Moskva zesílila vzdušné útoky na Ukrajinu, přestože ve Washingtonu a Moskvě sílí rétorika o potenciálních rozhovorech ohledně zastavení bojů, upozornila agentura AFP.
