Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Tisíce lidí se dnes odpoledne sešly v centru Prahy, aby si připomněly třetí výročí od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Účastníci zaplnili celé Staroměstské náměstí. Shromáždění svolaly nevládní organizace, podle kterých je důležité, aby lidé vytrvali v podpoře napadené země a byli nadále ochotni pomáhat. Na akci vystoupí mimo jiné prezident Petr Pavel. Po jejím skončení se účastníci vydají na pietní průvod se svíčkami a slunečnicemi k pomníku významného ukrajinského básníka Tarase Ševčenka na náměstí Kinských.
Švýcarsko je připraveno vyslat své vojáky na Ukrajinu na mírovou misi, upozorňuje na X TV Nexta.
Šéf švýcarské armády Thomas Süssli řekl deníku SonntagsBlick, že Švýcarsko by mohlo během 9 až 12 měsíců poskytnout kolem 200 vojáků pro mírovou misi v ukrajinsko-ruské hranici. Süssli vysvětlil, že je třeba rozlišovat mezi prosazováním míru a operacemi na udržení míru. Zatímco mírové mise by prosazovaly mír silou zbraní – což pro Švýcarsko nepřipadá v úvahu – udržování míru vyžaduje příměří a souhlas Ruska a Ukrajiny s rozmístěním mírových sil OSN.
Rusko okupovaná ukrajinská území nikdy neprodá. Dnes to ve státní televizi uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Podle agentury AFP tím naznačil, že Kreml není ochoten k žádným kompromisům ohledně zhruba 20 procent území Ukrajiny, která kontroluje. Výrok přichází v době, kdy Rusové a Američané vedou dvoustranná jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Ta Peskov označil za slibná a uvedl, že tvrdé výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu ukrajinské hlavy státy Volodymyra Zelenského jsou „pochopitelné“.
„Nejdůležitější pro nás je, že lidé (na těchto územích) se již dávno rozhodli připojit k Rusku. A tato území nikdo nikdy neprodá,“ uvedl Peskov. O situaci na Ruskem okupovaných územích na východě Ukrajiny nejsou spolehlivé zprávy.
