Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ukrajina je připravena na silnou dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpovým vyslancem pro válku na Ukrajině Keithem Kelloggem. Na společné tiskové konferenci oba politici nevystoupili, na žádost americké strany byla zrušena. Kelloggova návštěva v Kyjevě se koná v době, kdy se stupňují Trumpovy slovní výpady proti Zelenskému.
Zelenskyj jednání s Kelloggem na svém účtu na sociální síti X označil za „dobré a podrobné“. „Projednali jsme situaci na bojišti a způsob návratu všech našich zajatců, jakož i účinné bezpečnostní záruky,“ cituje Zelenského server RBK Ukrajina. Podle ukrajinského prezidenta je Ukrajina připravena na silnou dohodu s Trumpem týkající se investic a bezpečnosti. Nabízí nejrychlejší a nejkonstruktivnější cestu k dosažení výsledku.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí navštíví Bílý dům, ve čtvrtek na návštěvu přijede britský premiér Keir Starmer. Macron chce podle svých slov přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že jeho zájmy jsou stejné jako ty „naše“. Trumpovi hodlá prý říct, že tváří v tvář Putinovi není možné ukázat slabost. Slabost vůči Putinovi by nezajistila důvěryhodnost vůči Číně.
Názory USA a evropských spojenců se nyní rozcházejí především ve vztahu k Rusku a jeho agresi vůči Ukrajině. Jednání o míru se podle francouzského prezidenta musí vrátit do správných kolejí a Macron varoval před dohodou, která by byla kapitulací pro Ukrajinu.
„Nepošleme vojáky na Ukrajinu zítra,“ uvedl Macron, když dnes na sociálních sítích odpovídal na otázky občanů. Podle něj ale nelze vyloučit účast francouzských vojáků po dojednání míru v rámci spojenecké mise, která by byla součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
„Dvě procenta nestačí, bude třeba více než tři procenta. Musíme se dohodnout na harmonogramu, jak to dosáhnout,“ řekl dnes v Bratislavě generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim. Stávající závazek ve výši dvou procent výkonu ekonomiky podle něj stačit nebude, nové hrozby si budou vyžadovat vyšší investice do obrany.
