Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Německý kancléř Olaf Scholz obvinil své protivníky v debatě o dalším balíku pomoci Ukrajině ze lži. V rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung nikoho nejmenoval. Podle německých médií ale tlačí na schválení další pomoci Ukrajině ještě před volbami ministryně zahraničí za Zelené Annalena Baerbocková a ministr obrany Boris Pistorius, který je stejně jako Scholz sociální demokrat. Ochotu schválit balík avizovaly i dvě opoziční strany.
„V současnosti se německému lidu velmi intenzivně a velmi promyšleně lže,“ řekl Scholz. Na otázku, kdo lidem lže, dodal: „Především ti, kteří se snaží, vynechat otázku: Jak to zaplatíme.“ Nezmínil přitom konkrétní jména lidí ani stran.
Časopis Der Spiegel předminulý týden napsal, že ministerstva zahraničí a obrany, v jejichž čele stojí Baerbocková a Pistorius, chtějí poslat Ukrajině dodatečnou pomoc. Učinit tak chtějí podle magazínu ještě před předčasnými parlamentními volbami v Německu, které připadají na 23. února. Der Spiegel rovněž napsal, že Scholz schvalování balíku zablokoval, a to z obavy, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).
Volodymyr Zelenskyj poděkoval bojovníkům, kteří nasazují životy za svobodnou Ukrajinu.
„Dnes si připomínáme hrdinský čin našich „kyborgů“ - 242 dní obrany doněckého letiště. V místě, kde se to zdálo nemožné, se udrželi až do samého konce. Je to příběh o mimořádné odvaze - o lidech, kteří vydrželi tam, kde beton nemohl. Připomínáme si cenu boje za naši svobodu a naši současnost. Čest a sláva všem, kteří bojovali za Ukrajinu,“ napsal na sociální síť X a odkaz doplnil videem.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu nutí západní firmy přehodnotit svůj postoj k Rusku a odpovědět si na otázku, zda má teď smysl z Ruska odcházet. Napsala to dnes agentura Reuters. V Rusku stále působí stovky západních společností. V odchodu jim většinou brání nevýhodné podmínky, část firem ale setrvání v Rusku zdůvodňuje humanitárními důvody. Trump se vrací jako prezident Spojených států s příslibem, že ukončí válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.
Mnoho společností, včetně francouzské automobilky Renault, amerického řetězce restaurací rychlého občerstvení McDonald's a nizozemského pivovaru Heineken, z Ruska odešlo krátce po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. V souvislosti s odchodem ze země tyto podniky odepsaly velkou část investic a majetek prodaly s výraznou slevou, aby vyhověly přísným požadavkům ruské vlády.
Jiné firmy ale zůstaly. Výrobci potravin a hygienických produktů, jako je Procter & Gamble, Mondelez či PepsiCo, si přítomnost v Rusku udrželi právě s argumentem humanitárních důvodů. Italské bance UniCredit a rakouské Raiffeisen Bank International v Rusku váznou zisky, ke kterým se nemohou dostat. S odchodem z ruského trhu musí totiž souhlasit Moskva a odchod by byl vykoupen vysokými ztrátami.
