Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
„Bylo to frustrující, protože prostě jen opakoval všechny ty své fráze,“ komentoval svůj listopadový telefonát s Vladimirem Putinem německý kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil ale, že je nadále přesvědčen o správnosti svého rozhodnutí. Ruský prezident podle něj musel slyšet, že nemůže počítat s tím, že německá pomoc Ukrajině poleví.
Německý kancléř podle svých slov v telefonátu Putina také vyzval, aby stáhl své jednotky z Ukrajiny, a mohlo se tak začít jednat o míru. „A to musí být a to udělám znovu. Ale člověk si přitom nesmí dělat žádné iluze,“ dodal.
Scholz s Putinem telefonoval v polovině listopadu, přímý rozhovor s ním do té doby kancléř nevedl od prosince 2022. Putin podle komuniké Kremlu trval na územních nárocích a dalších požadavcích vůči Ukrajině, která odmítá kapitulovat. Scholzův telefonát vyvolal kritiku doma i v zahraničí, především v zemích na východním křídle NATO.
Rakouský energetický koncern OMV vypověděl smlouvu s Gazpromem o dodávkách zemního plynu. Ruské státní společnosti vyčítá opakované „závažné porušování“ kontraktu, který měl původně platit až do roku 2040.
Gazprom přestal dodávat plyn společnosti OMV v polovině listopadu. Stalo se tak poté, co rakouská firma pozastavila platby Gazpromu, aby získala částku, která jí byla přiznána v arbitráži. Soud OMV přiznal odškodné více než 230 milionů eur (5,8 miliardy Kč).
Smlouvu uzavřenou mezi OMV a Gazpromem v roce 2006 zpočátku politici na obou stranách chválili, zároveň však čelila kritice pro svůj dlouhodobý charakter i podmínky. Smlouva například stanovovala, že odběratel musí za plyn zaplatit i v případě, že ho neodebere. To bylo v rozporu se snahou Evropské unie rychle se zbavit závislosti na ruském ruského plynu.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
zástupci členských států EU se shodli na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Informovalo o tom na sociální síti X maďarské předsednictví. Balíček obsahuje další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Opatření by měla cílit proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.
Součástí balíčku je ale rovněž i prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala.
