Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Maďarsko požádalo Spojené státy, aby ruské společnosti Gazprombank poskytly výjimku ze sankcí u plateb za dodávky zemního plynu. Ministr zahraničí Péter Szijjártó, varoval, že tyto sankce by mohly mít negativní dopad na některé spojence USA.
Washington uvalil sankce na společnost Gazprombank minulý měsíc, a to v rámci opatření proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Gazprombank mimo jiné inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků ruské státní plynárenské společnosti Gazprom.
Za Česko se zasedání ministrů zahraničí OBSE na Maltě zúčastní Jan Lipavský, ruského protějška Sergeje Lavrova však míní ignorovat. V úterý Lipavský novinářům řekl, že od vystoupení Lavrova očekává snůšky nesmyslů a obviňování. „Ve stručnosti tomu říkáme pohádky. Bude opět lhát. Neplánuji být na jeho vystoupení přítomen,“ dodal Lipavský. Šéf české diplomacie opustil sál kvůli Lavrovovi už před rokem na jednání OBSE v Severní Makedonii. Ruský diplomat tehdy obvinil Západ, že vede hybridní válku proti Rusku a EU označil za „agresivní geopolitický projekt“.
„Na Maltě se budou řešit zásadní otázky týkající se chodu organizace a dopady ruské agrese proti Ukrajině,“ uvedla dříve česká diplomacie na svém webu.
Ukrajinu čekají těžká rozhodnutí o další mobilizaci, jsou ale nezbytná, je přesvědčen americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Je to klíčové, protože i přes peníze a munici je potřeba, aby byli na frontových liniích lidé, kteří budou čelit ruské agresi,“ poznamenal Blinken dnes po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu.
Agentura AP koncem listopadu informovala o tom, že administrativa prezidenta Joea Bidena vyzývá Ukrajinu, aby rychle zvětšila velikost svého vojska tím, že změní zákony a umožní do armády povolávat už od 18 let. Nyní je to možné od 25 let. Podle Washingtonu by takový krok Kyjevu umožnil lépe čelit agresi Ruska, které má na bojišti výrazně více vojáků.
Vedle vyjádření k počtu vojáků dnes Blinken také zdůraznil závazek Spojených států zajistit, aby všichni mobilizovaní Ukrajinci dostali výcvik a vybavení, které potřebují.
