Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál Donaldu Trumpovi, který pravděpodobně vyhrál americké prezidentské volby, k „působivému vítězství“. Zelenskyj, jehož země se se západní pomocí brání ozbrojené ruské agresi, na sociální síti X napsal, že Trumpovo odhodlání přistupovat ke globálním problémům v duchu hesla „mír prostřednictvím síly“ by mohl přiblížit „spravedlivý mír“ na Ukrajině.
Zelenskyj také připomněl zářijové setkání, kdy s Trumpem jako republikánským uchazečem o návrat do Bílého domu podle svého vyjádření diskutoval o svém plánu na dosažení vítězství a o způsobech, jak ukončit ruskou agresi.
„Oceňuji závazek prezidenta Trumpa držet se přístupu ‚míru prostřednictvím síly‘ v globálních záležitostech. To je přesně princip, který může prakticky přiblížit spravedlivý mír na Ukrajině,“ napsal s tím, že se těší na spolupráci a na „éru silných Spojených států amerických pod rázným vedením prezidenta Trumpa“. Ukrajina podle Zelenského spoléhá na to, že silná podpora obou politických táborů ve Spojených státech bude pokračovat.
Od zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa lze očekávat tlak na to, aby se Evropa víc starala o svou obranu, uvedl šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) ve vyjádření, které poskytlo ČTK ministerstvo zahraničních věcí. Lipavský je skeptický ohledně toho, že lze vyřešit válku na Ukrajině tak rychle, jak tvrdil Trump v kampani. Varoval před scénářem, kdy by mocnosti Ukrajině nadiktovaly, že se má vzdát části svého území. „Evropo, víc se starej o svou obranu, dávej víc peněz na obranu,“ shrnul.
„Neumím si to představit, chtěl bych varovat před jakýmkoliv scénářem, který by se blížil tomu, co se stalo Československu v roce 1938, jakémukoliv Mnichovu, aby mocnosti Ukrajině nadiktovaly, že se má vzdát svého území,“ uvedl k ukončení války, o kterém mluví Trump. Jakýkoliv scénář konce války musí respektovat zásady OSN a územní celistvost Ukrajiny, která s ním musí souhlasit.
Ukrajinské systémy vzdušné obrany v noci na dnešek zničily 38 ruských dronů. S odvoláním na ukrajinské vojenské letectvo o tom informovala agentura Reuters.
V noci na dnešek nepřítel zaútočil na Oděskou oblast dvěma řízenými střelami z Černého moře a také vypustil 63 útočných bezpilotních letounů, napsal ráno ukrajinský generální štáb.
Letecký útok byl odražen protiletadlovými raketovými vojsky, letectvem, jednotkami elektronického boje a mobilními palebnými skupinami ukrajinského letectva a obranných sil. V ranních hodinách štáb potvrdil sestřelení 38 nepřátelských bezpilotních letounů v Oděské, Mykolajivské, Kyjevské, Sumské, Kirovohradské, Žytomyrské, Čerkaské, Černihivské a Záporožské oblasti.
