Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Vážení čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině se pro tuto chvíli odmlčí, přejeme klidnou noc.
Ukrajina do konce roku dostane od Kanady protivzdušný systém NASAMS, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Kanada nákup pokročilého kompletu oznámila už v lednu 2023.
Němečtí prokurátoři zastavili vyšetřování jednoho z nejbohatších Rusů Ališera Usmanova. Miliardáře rusko-uzbeckého původu, který figuruje na sankčním seznamu EU i USA, německé orgány vyšetřovaly pro podezření z praní špinavých peněz. Soud ve Frankfurtu nad Mohanem zastavil trestní řízení poté, co podnikatel zaplatil pokutu ve výši čtyř milionů eur (přibližně 101 milionů korun), kterou rozdělil mezi charitativní organizace a stát.
Rozhodnutí zohlednilo skutečnost, že údajné trestné činy nezpůsobily německému státu žádnou finanční ztrátu a že k nim došlo před delší dobou, uvedlo státní zastupitelství v prohlášení. Usmanův případ se začal projednávat v září 2022, kdy německá policie při hledání důkazů trestné činnosti prohledala 24 domů a bytů v několika německých spolkových zemích. Usmanov podle německé prokuratury v letech 2017 až 2022 provedl několik transakcí s penězi, jejichž původ chtěl utajit. K tomu patrně použil rozsáhlou a složitou síť firem převážně v daňových rájích.
„Vždy jsme trvali na nevině našeho klienta,“ řekli agentuře Reuters Usmanovi právní zástupci. Uložení peněžitého trestu neznamená přisouzení viny, stojí v prohlášení německého státního zastupitelství. Usmanovi právníci uvedli, že po více než dvou a půl letech vyšetřování se nepodařilo prokázat hlavní obvinění z praní špinavých peněz. Usmanov zaplatil pokutu způsobem, který určil soud, když poslal 1,5 milionů eur (téměř 39 milionů Kč) na charitativní organizace a 2,5 milionů eur (63,3 milionů Kč) do státní kasy.
