Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ruská prokuratura pro dvaasedmdesátiletého amerického penzistu Stephena Jamese Hubbarda, který čelí obžalobě ze žoldnéřství a účasti v bojích na straně Ukrajiny, požaduje sedmiletý trest vězení. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž se verdikt očekává 7. října.
Hubbard, který koncem září před soudem doznal vinu, podle obžaloby na začátku současné války podepsal smlouvu s ukrajinskou jednotkou územní obrany ve městě Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě země, přičemž prošel výcvikem, dostal zbraně a měl mít plat 1000 dolarů měsíčně (přes 22.000 korun).
Ukrajina představí svůj takzvaný plán vítězství spojencům za týden na jednání na základně Ramstein v Německu, uvedl dnes na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje o tom agentura Reuters.
Zelenskyj poznamenal, že plán nastíní „jasné a konkrétní kroky ke spravedlivému ukončení války“.
Ukrajinský prezident už svůj plán koncem září při návštěvě Spojených států představil americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, který má být přítomen i na setkání v Německu. Deník The Wall Street Journal (WSJ) ale s odvoláním na americké a evropské činitele napsal, že z něj americká administrativa není nadšená. Bílý dům podle nich plán považuje především za rozšířenou žádost o další zbraně a zrušení zákazu útočit západními zbraněmi do hloubi ruského území.
Ale během posledních šesti let bylo v Rusku zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky, napsal zpravodajský server The Wall Street Journal. Někteří z nich byli zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k 15 letům vězení. Několik z nich bylo zadrženo poté, co se podíleli se souhlasem ruského státu na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem, jiní na základních vědeckých studiích.
„V Rusku teď řádí špionománie, je to tak trochu mentalita obležené pevnosti,“ řekl Sergej Davidis, který vede program na podporu politických vězňů v ruské lidskoprávní skupině Memorial, jež je držitelkou Nobelovy ceny za mír. „Ze strany státu panuje snaha o přehnanou bezpečnost a přehnané obavy, aby nic neuniklo.“
Ruská vědecká komunita se nyní obává, že každý, kdo pracoval na technologii, která by mohla být použita v hypersonických zbraních, může být zatčen a držen ve vazbě několik let, než by mu hrozil soud za vlastizradu.
