Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákony umožňující obžalovaným, kteří se nechali zverbovat do války proti Ukrajině, uniknout soudu a odpovědnosti. Až dosud měli tuto možnost pouze odsouzení, poznamenal server Meduza. Dříve se v ruským médiích objevily odhady, že by ruskou armádu na Ukrajině mohlo posílit na 20.000 mužů obžalovaných z různých zločinů, připomněl list Ukrajinska pravda.
V Moskvě dnes začal soud se čtyřmi novináři obžalovanými ze spolupráce s týmem opozičního politika Alexeje Navalného, který zemřel letos v únoru za neobjasněných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem. Novinářům hrozí až šest let za mřížemi, pokud je soud uzná vinnými z účasti v extremistické organizaci.
Krátce po zahájení soudkyně Natalja Borisenkovová rozhodla, že se soud odehraje bez účasti veřejnosti a médií, uvedl server Meduza. Stalo se tak poté, co prokurátorka Naděžda Tichonovová přečetla zprávu od policistů specializovaných na boj proti extremismu, kteří tvrdili, že Navalného tým připravuje během procesu provokace, dodal server.
Mluvčí Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek ČTK potvrdil, že se holding s ukrajinskými partnery dohodl na transferu know-how a asistenci při rozjetí výroby různých typů velkorážové munice, která bude zahájena v roce 2025. „Pro obranyschopnost Ukrajiny je nezbytné nejen dodávat vojenskou techniku či munici, ale hlavně posílit její kapacity obranného průmyslu,“ uvedl mluvčí.
Každý stát, i když není v tak těžké bezpečnostní situaci, jako je Ukrajina, potřebuje podle něj jistotu dodávek a tu může zajistit jen průmysl na jeho území. „Proto jsme se dohodli s ukrajinskými partnery na transferu know-how a asistenci při rozjetí výroby různých typů velkorážové munice, která bude zahájena již v roce 2025. Podrobnosti, jako je například lokalita výroby, samozřejmě z bezpečnostních důvodů nebudeme sdělovat,“ dodal.
